Před dvěstědvaceti lety se narodil James Fenimore Cooper

úterý 15. září 2009 10:00


významný americký spisovatel první poloviny 19. století, jehož knihy jsem jako kluk velmi rád četl. Populárním se stal především jako autor romantických historicko-dobrodružných románů, z nichž nejznámější je Poslední Mohykán, dějově druhá část románové pentalogie Příběhy Kožené punčochy.

Narodil 15. září 1789 v Burlingtonu ve státě New Jersey jako jedenácté dítě (z dvanácti) soudce a člena kongresu Williama Coopera (1754-1809). Když mu byl rok, odstěhovala se rodina k jezeru Otsego ve státě New York, kde jeho otec založil osadu, pojmenovanou po něm Cooperstown.
Po absolvování Yaleské univerzity (jako její doposud nejmladší student) ve státě New Hampshire nastoupil Cooper roku 1805 do námořní služby Spojených států. Na počátku své služební dráhy byl přidělen ke službě do oblasti Velkých jezer, kde měl možnost získat znalosti krajů, které se později staly dějištěm mnoha jeho dobrodružných knih.
V roce 1810 se Cooper oženil a roku 1811 opustil vojenskou službu. Usadil se na rodinném statku v Cooperstownu a vydal svá první díla, na kterých je znát velký vliv anglického spisovatele Waltra Scotta.
Byl prvním významným autorem těžícím ryze z americké tematiky a vytvářejícím zárodky moderního amerického mýtu. Do literatury vstoupil románem Opatrnost, napsaným po vzoru anglických mravoličných próz. Úspěchu však dosáhl až románem Stopař, vlasteneckým příběhem z dob americké války za nezávislost. Některé jeho dobrodružné romány se odehrávají na moři (Lodivod, Rudý pirát), těžištěm tvorby je však pětice románů o zálesákovi Nattym Bumppoovi, zv. Kožená punčocha (Průkopníci, Poslední Mohykán, Prérie, Stopař a Lovec jelenů). Třebaže jsou postavy i jejich vztahy podány značně romanticky, dílo vyniká silou popisu, dramatičností a důrazem na morální hodnoty. Roku 1825 odcestoval do Evropy a nějaký čas pobyl v Anglii. V roce 1826 se na čas usadil v Paříži a cestoval hodně po Evropě, Do Ameriky se vrátil v roce 1833. Zemřel 14. září 1851 v Cooperstownu, pojmenovaném po jeho otci, ve státě New York.
544--Posledni-mohykan.jpg
Pokud máte zájem o podrobnější informace o spisovateli, potom navštivte webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
[1] Wikipedia 
[2] Spisovatelé.cz 
[3] KOD  
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Josef KobylkaPoslední Mohykán a Stopař, jsou dvě knihy, které15:3515.9.2009 15:35:53

Počet příspěvků: 1, poslední 15.9.2009 15:35:53 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00