Dnešní výročí

pondělí 5. říjen 2009 10:00

► Před stoosmdesáti lety se narodil 21. americký prezident CHESTER ALAN ARTHUR.
► Před stopětačtyřiceti lety se narodil vynálezce a filmový tvůrce LOUIS JEAN LUMIÉRE.
► Před stotřiceti lety se narodil americký pedagog, spisovatel, literární vědec a hudebník JOHN ERSKINE.
► Před devadesáti lety se narodil slovenský historik, spisovatel a překladatel VOJTĚCH ZAMAROVSKÝ.
► Před šedesáti lety se narodil Anglický prozaik, básník, editor, literární historik a kritik PETER ACKROYD.
► Před čtyřiceti lety byl poprvé vysílán pořad MONTY PYTHONŮV LÉTAJÍCÍ CIRKUS.
► Před pěti lety zemřel novozélandský molekulární biolog a nositel Nobelovy ceny MAURICE HUGH FREDERICK WILKINS.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Chester Alan Arthur
152-Arthur.jpgNarodil se 5. října 1829 ve Fairfieldu, ve státě Vermont, jako páté dítě baptistického kazatele, který sem emigroval ze Severního Irska. Chodil do veřejných škol a absolvoval v roce 1848 Union high school v New Yorku. V roce 1851 se stal ředitelem školy v Pownal, ve Vermontu. Vystudoval práva a před občanskou válkou v roce 1854 zahájil praxi v New Yorku.
Během Občanské války, sloužil jako úřadující proviantní důstojník. Později byl povýšen na generálního inspektora státu New York s hodností brigádního generála, kde sloužil do roku 1862. Po válce pokračoval v právní praxi v New Yorku. V roce 1871 ho jmenoval prezident Grant výběrčím přístavu v New Yorku. V roce 1881 se stal vicepresidentem 20. Presidenta USA Jamese Garfielda. Když byl James Garfied v 20. září téhož roku zavražděn stal se 21. Presidentem USA, kterým byl až do 3. března 1885. Všechny překvapil tím, že jednal samostatně a nezávisle na frakcích uvnitř republikánské strany, Účinně prosazoval reformy státní správy a ochranu jejich zaměstnanců před propuštěním z politických důvodů.
Po skončení své funkce se vrátil k New Yorku, kde 18. listopadu 1886 zemřel. Pohřben je na venkovském hřbitově v Albany ve státě New York.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Louis Jean Lumiére
Narodil se 5. října 1864 ve fancouzském Besançonu. Jeho 152-lumiera.jpgvýchova byla přerušena silnými bolesti hlavy, ale doma studoval klavír, kreslení a sochařství. Později pracoval u svého otce Antoina v továrně na fotografické desky a významně přispěl k jeho úspěchu. Poté, co uviděl Edisonův Kinetoscop navrhl, aby začali pracovat na rozvoji filmového systému. Jeho bratr Auguste se pokusil o konstrukci kamery, ale až do chvíle, kdy Louise navrhl mechanisms, který se používá v šicím stroji pro posun látky krok za krokem, bez velkého úspěchu. 13. února 1895 si oba bratři přístroj úspěšně patentovali. První model vyrobil jejich inženýr Charles Moisson. Veřejně byl pod názvem kinematograf presentován 22. března 1895 v Paříži, kdy byl promítnut jediný snímek - Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny.
Zemřel 6. června 1948. Pohřben je v Lyonu na hřbitově Guillotière.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
John Erskine
Narodil se 5. října 1879 v New Yorku, promoval na Columbia 152-erskine-2.jpgUniversity (magistr umění 1901, Ph.D. 1903). Učil tam v letech 1909-37 a získal si reputaci jako vzdělaný a vtipný pedagog a lektor se specializací na alžbětinskou literaturu. Založil zde Columbia College of Columbia University (dvouletý postgraduální seminář), kde později vedl program „Masterworks of Western Literature“ (Mistrovská díla západní literautry), dnes známý spíše pod názvem „Literature Humanities“ (Literární humanitní vědy), který dnes tvoří druhou nejdůležitější složku osnov Columbia University.
V roce 1925, kdymu bylo 40 let, byl zveřejněn jeho první román. Brzy po tom, se objevil jako klavírní sólista Newyorkské filharmonie a začal úspěšnou kariéru jako koncertní pianista. Byl také prezidentem juilliardské School of Music, ředitelem juilliardské Hudební nadace a ředitelem asociace Metropolitní opery.
Napsal více než 45 knih. Zvláště úspěšná byly jeho rané satirické romány, které jsou převyprávěnými legendami s aktualizovanými názory na morálku a společnost. U nás je známý především svým životopisným románem o Françoisi Villonovi - Nezbedný mistr balad.
Zemřel 2. Června 1951. Je po něm pojmenováno náměstí v Bronxu.
Jeho díla vydaná v češtině
  • Adam a Eva v překladu B. Z. Nekovaříka (1930);
  • Nezbedný mistr balad Hany Žantovské (1975 a 2002);
  • Nezbedný mistr balad Věry Dědinové-Pešákové (1940 a 1948);
  • Soukromý život Heleny Trojské v překladu Evy Pilařové a Hany Polákové (1948, 1970 a 2000);
  • Začátek cesty v překladu Drahomíry Hlínkové (1980);
  • Zapomeň, můžeš-li (1937, jméno překladatele není uvedeno).
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vojtěch Zamarovský
150-vojtech-zamarovsky.jpgNarodil se 5. října 1919 v Trenčíně. Vzdělání získal Vojtěch Zamarovský na gymnáziu v Trenčíně a po maturitě v roce 1938 odešel studovat do Prahy na Vysokou školu obchodní. O rok později přešel na právnickou fakultu do Bratislavy, kde promoval v roce 1943, dálkově však nadále studoval Vysokou školu obchodní. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 vstoupil do pohotovostních oddílů fašistické Hlinkovy gardy a za Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany. Po dokončení studia pracoval ve Slovenské národní bance, od roku 1946 na Úřadu předsedy vlády v Praze a od roku 1951 ve Státním plánovacím úřadu. V roce 1953 byl z politických důvodů nucen odstoupit a místo toho nastoupil jako administrativní pracovník v pražském Státním nakladatelství krásné literatury, kde začal postupně překládat odborné texty a beletrii. Po roce 1956 se již věnoval pouze překladatelství a později také psal a publikoval vlastní díla. Více než 20 let byl spolupracovníkem československé Státní bezpečnosti. S StB spolupracovat od roku 1962 pod krycím jménem Belo, v roce 1977 se stal agentem rozvědky s krycím jménem Závoj a také podepsal Antichartu. Na sklonku života trpěl Parkinsonovou nemocí a poslední dva měsíce života byl v kómatu. Zemřel 26. července 2006 v Praze. V Bratislavě je dnes po něm pojmenováno Kníhkupectvo v Karpatské ulici.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Sonja Bullaty
Narodila se 5. října 1924 v Československu. První sonja-1.jpgfotoaparát dostala ve svých čtrnácti letech. Byla asistentkou renomovaného českého fotografa Josefa Sudka v Praze. Dělala fotografie pro časopisy, knihy, a reklamy doma i v zahraničí. V roce 1947 přijela do New Yourku, kde se seznámila se svým budoucím manželem Angelem Lomeem. Její tvorba zahrnuje témata jako Praha Kafkova, Krajiny, Příroda, Světla a barvy. Zemřela 10. Května 2000.
544-sonja.jpg
Více informací jsem bohužel nesehnal. Tak alespoň dvě ukázky jejích fotografií. Pokud někdo máte více informací nebo její fotografii, prosím pošlete mi je na moji mailovou adresu. Za ochotu předem děkuji.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Peter Ackroyd
Narodil se 5. října 1949 v Londýně. Absolvoval na Clare College v 152-peter-ackroyd.jpgCambridge, a studoval na Yaleově univerzitě v Mellon Fellow. Na návratu z Yale, pracoval jako literární redaktor pro časopis Spectator v Londýně (1973-77) a jako společný šéfredaktor (1978-82) a filmový kritik. Od roku 1984 je členem Královské společnosti pro literaturu. Od roku 1986 je hlavním knižním recenzentem deníku Times a pravidelného vysílání BBC.
Ve svých románech těží z fantaskna, současné reality i z detailní znalosti osudů historických postav, dějin umění a místní historie, spojuje detektivní vyšetřování a historické bádání. Je uznáván pro svoji invenční biografii a formálně různorodou beletrii. Ve své tvorbě spojuje minulost s přítomností, skutečnost s fikcí. Také má nadání pro literární zosobnění. Je autorem životopisů Eliota, Dickense, Blakea a Pounda.
U nás vyšla tato jeho díla:
  • Golem z londýnských doků v překladu Evy Veselé (1995);
  • Blake v překladu Sylvy Ficové (2000);
  • Londýn v překladu Mileny Nyklové (2002);
  • Albion v překladu Hany Volejníkové (2004);
  • Fiktivní deník Oscara Wildea v překladu Evy Veselé (2006).
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Monty Pythonův létající cirkus
Televizní seriál skečů slavné britské parodistické a satirické 152-michal-palin.jpgskupiny Monty Python,. britské komediální skupiny založené v roce 1969 Michaelem Palinem, Johnem Cleesem, Ericem Idlem, Terry Gilliamem, Terry Jonesem a Grahamem Chapmanem. Jejich první prací byl komediální seriál pro televizní síť BBC nazvaný Monty Python's Flying Circus (Monty Pythonův létající cirkus), který byl poprvé vysílán 5. října 1969 a vysílal se 4 sezóny v letech 1969-74. Celkem bylo natočeno 45 dílů, rozdělených do čtyř sérií a každý díl se skládal z jednotlivých skečů.
544-onty-python.jpg
V češtině vyšla v roce 1999 v nakladatelství Argo dvoudílná kniha Nic než slova, ve které jsou přepsány scénáře všech dílů seriálu, mimo animovaných sekvencí. Do češtiny přeložil „dvorní překladatel“ Monty Pythonů Petr Palouš.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Maurice Hugh Frederick Wilkins
Narodil se v Pongaroa, severně od Wairarapa na Novém 152-wilkins-2.jpgZélandu, kde byl jeho otec, Edgar Henry Wilkins lékařem. Jeho rodina se přestěhovala do Birminghamu v Anglii, když mu bylo 6 let. Zde navštěvoval Wylde Green College a když mu bylo 12 let King Edward School. Později studoval fyziku na St John College v Cambridge. V roce 1940 získal pojednáním o luminoforech titul Ph.D. na University of Birmingham. Během druhé světové války vyvinul v Birminghamu lepší obrazovky pro radar. Později pracoval před návratem do Královské akademie v Londýně po dobu dvou let na separaci izotopů na University of California v Berkeley.
Od roku 1951 usiloval o stanovení struktury DNA. Od listopadu 1951 měl důkaz, že DNA v buňkách, stejně jako čisté DNA jsou spirálové struktury. 20. října 1962 mu byla společně s Francisem Harry Comptonem Crickem a Jamesem Deweyem Watsonem udělena Nobelova cena. Zemřel 5 října 2004 ve věku 87 let v Londýně.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Pokud máte zájem o podrobnější informace, potom navštivte webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
Chester Alan Arthur
[1] Wikipedia 
[2] Osobnosti dějin 
[3] WHITE HOUSE 
Louis Jean Lumiére
[1] Webmagazín Rozhledna 
[2] Wikipedia 
[3] Who´s Who of Victorian Cinema 
John Erskine
[1] Wikipedia 
Vojtěch Zamarovský
[1] Wikipedia 
[2] Český jazyk 
Peter Ackroyd
[1] Wikipedia 
Monty Pythonův létající cirkus
[1] Wikipedia 
[2] Monty Python 
Sonja Bullaty
[1] arts.envirolink.org 
Maurice Hugh Frederick Wilkins
[1, 2] Wikipedia  
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00