Dnešní výročí

čtvrtek 29. říjen 2009 11:00

►1879 – narodil se německý politik Franz von Papen, (130)
►1924 – narodil se polský básník, esejista a dramatik Zbigniew Hwrbert. (85)
►1949 – zemřel mystik arménského původu Georgij Ivanovič Gjurdžijev. (60)

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Franz von Papen
Celým jménem Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen 29-papen-3.jpgse narodil 29 října 1879 v bohaté římskokatolické rodině ve Werlu, Westphalia, Absolvoval vojenskou akademii a v roce 1913 se stal vojenským atašé na německém velvyslanectví ve Washingtonu. V roce 1915 se vrátil do Německa. Během 1. světové války sloužil jako důstojník nejprve na západní frontě a pak od 1917 jako důstojník u generálního štábu na Středním Východě jako specialista na tureckou armádu v Palestině. Poté, co získal hodnost Oberstlieutenant vrátil se do Německa a v roce 1918 odešel z armády. Do politiky vstoupil jako člen katolické centrální strany, ve které založil pravé křídla. Od roku 1921 do roku 1932 byl poslancem pruského parlamentu. V prezidentských volbách v roce 1925 navzdory přání své strany podporoval pravicového kandidáta Paula von Hindenburga, který ho 1 června 1932 jmenoval kancléřem. Vládl autoritářským způsobem. Umožnil útok na Sociálně demokratickou stranu a zrušil zákaz nacistických bojůvek SA, čímž chtěl uklidnit nacisty a doufal, že budou podporovat jeho vládu. K tomu však nedošlo a on naopak ztratil i podporu své strany. 2 prosince 1932 byl nahrazen von Schleicherem, který doufal, že založí vládu široké koalice tím, že získá podporu jak nacistů, tak demokratických stran, ale neuspěl. Naopak, Papen uzavřel dohodu s Hitlerem, podle které se měl nacistický vůdce stát kancléřem a Papen vicekancléřem. Současně v zákulisí využíval osobního přátelství s presidentem Hindenburgem a přemluvil ho, aby jmenoval Hitlera kancléřem a jeho vicekancléřem. Domníval se, že bude Hitlera řídit a bude tak konečně možné sestavit vládu založenou na podpoře většiny v Reichstagu. Hindenburg, který tvrdil, že nikdy nedovolí Hitlerovi stát se kancléřem, nakonec Papenovu nátlaku podlehl a 30 ledna 1933 jmenoval Hitlera kancléřem. Papen se chlubil důvěrným přátelům, že během dvou měsíců dokáže Hitlera přitlačit do kouta a on odstoupí, v čemž se hluboce zmýlil. 8 dubna 1933 odcestoval do Vatikánu nabídnout konkordát definující vztah Německa a římsko-katolická církve. Během jeho nepřítomnosti zvolil Reichstag na jeho místo nacistu Hermanna Göringa a on poznal, jak hluboce se v Hitlerovi mýlil. Göring však věděl, že ex-diplomat by mohl být nacistům v budoucnost užitečný a proto mu bylo nabídnuto místo velvyslance v Rakousku, které přijal.
Ve Vídni nastoupil v době, kdy byl při neúspěšném nacistickém převratu zavražděn rakouský kancléř Engelbert Dollfuss a měl za úkol obnovit „normální a přátelské vztahy“ mezi oběma zeměmi. V zápětí však přispěl k dosažení Hitlerova cíle podkopat rakouskou svrchovanost a připravit jeho „sjednocení s Německem“. K tomu došlo 13. března 1938.
Během 2. světové války uvažoval Hitler o jeho jmenování velvyslancem ve Vatikánu, ale papež Pius XII, po poradě s berlínským biskupem Konrádem von Preysingem, tento návrh odmítl. A tak byl jmenován velvyslancem v Turecku, kde působil v letech 1939-44 a přežil tam dokonce pokus o atentát se strany sovětských agentů. Po válce byl zajat spojenci a byl jedním z obžalovaných v Norimberském procesu s válečnými zločinci. Soudní dvůr sice došel k závěru, že se dopustil celé řady politických amorálností, ale ne válečných zločinů a proto ho zprostil viny. V padesátých letech se neúspěšně snažil o návrat do politiky. Zemřel 2 května 1969 v Oberasbachu ve věku devětaosmdesáti let.
Zbigniew Herbert
Narodil se 29. října 1924 ve Lvově – příhraničním městě mezi 29-herbert-3.jpgnárody a civilizacemi. Jeho dědeček byl Angličan, který přišel do Lvova vyučovat angličtinu. Jeho otec, bývalý člen legií, které bojovaly za obnovení nezávislosti Polska, byl bankovním manažerem. Jeho formální vzdělání začalo ve Lvově a pokračovalo v době německé okupace na tajné podzemní Universitě Krále Jana Kazimíra, kde se specializoval na polskou literaturu. V té době byl také členem polského hnutí odporu - Armija Krajowa. V roce 1944 se přestěhoval do Krakova, a o tři roky později získal na univerzitě v Krakově magisterský titul v oboru ekonomie. Také získal právnický titul na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni a studoval filozofii na Varšavské univerzitě. Od roku 1950 působil jako právník, protože odmítal psát podle oficiálních komunistických zásad. Po rozsáhlé vzpouře proti sovětské nadvládě v roce 1956 přišlo na krátkou dobu politické "tání", a on se stal administrátorem Svazu polských skladatelů, V té době také publikoval svoji první sbírku „Struna swiatla“, která ho hned vynesla mezi nejznámější polské poválečné spisovatele. Brzy se stal uznávaným mistrem nejen v oblasti poezie, ale i v oblasti esejí a dramatu. Jeho druhá sbírka básní „Hermes, pes a hvězda“ vyšla v roce 1957. V roce 1961 vyšla jeho třetí kniha básní „Studium předmětu“, a v roce 1962 vydal svou proslulou sbírku esejí „Barbar v zahradě“, která byla přeložena do mnoha jazyků. Cestoval po západní Evropě a Severní Americe, kde přednášel a četl svoji poezii na kongresech spisovatelů. V letech 1965-68 byl spoluvydavatelem časopisu Poezja, ale na protest proti antisemitské politice odstoupil. Svým dílem i veřejnými aktivitami patřil k radikálním odpůrcům komunistického režimu. V sedmdesátých a osmdesátých letech pobýval vesměs v zahraničí a od roku 1986 žil v Paříži. Pobýval mj. v USA, Francii a Německu. Do Polska se vrátil v roce 1992. Zemřel po dlouhé těžké nemoci ve Varšavě 28. července 1998.
Georgij Ivanovič Gurdžijev
29-gurjevic-1.jpgPůvodním jménem Georgij S. Giorgiades se narodil v roce 1872 v arménské Alexandropoli (dnes Gumri) v pravoslavně orientované rodině. Jeho otec byl Řek a matka Arménka. Detaily o jeho dětství jsou nejasné, ale předpokládá se, že počátek dospělosti strávil cestováním po severovýchodní Africe, Blízkém východě, Indii a obzvlášť po střední Asii, kde se učil různým duchovním tradicím. Během let hledání byl napaden některými z nejagresivnějších mikroorganismů, které se na Východě vyskytují, dále byl několikrát těžce raněn zbloudilými kulkami, když se pohyboval se v blízkosti válek a revolucí. Ve střední Asii strávil roky v klášterech, včetně duchovní komunity v pohoří Hindúkuš v Afghánistánu. Studoval v Tibetu a Indii a dále byl údajně v blízkém kontaktu s mystiky, kteří přežívali v ezoterických kruzích ruského pravoslavného řádu. Kolem roku 1913 se přestěhoval do Moskvy, kde vyučoval., Po vypuknutí revoluce v roce 1917 se vrátil na Kavkaz. V roce 1919 v gruzínském městě Tiflis (dnes Tbilisi) založil spolu s některými žáky, kteří se k němu přidali, Institut pro harmonický rozvoj člověka (Institute for the Harmonious Development of Man), který v roce 1922 obnovil ve francouzském Fontainebleau. Členové Institutu, z nichž mnozí patřili mezi prominenty, žili v podstatě mnišským životem. Rituální cviky a tanec, často doprovázené hudbou, kterou složil Gurdžijev a jeho společník Thomas de Hartmann, byly další součástí jejich života. Členové Institutu vystoupili v roce 1923 v Paříži a následující rok ve čtyřech amerických městech, čímž přilákali značnou pozornost k jeho učení. Rok 1946 znamenal začátek poslední fáze jeho učení, dobu, která pro ty, kteří ho znali z dřívějších dob, byla bohatší než ty předcházející. Soubor technik a metod, které vyvinul, pocházel pravděpodobně z orientálních asketických škol. Zemřel 29. října 1949 v Neuilly nedaleko Paříže.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Pokud máte zájem o podrobnější informace, potom navštivte webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
Franz von Papen
[1] [2] Wikipedia  
[3] Jewish wirtual library 
Zbigniew Herbert
[1] Wikipedia 
[2] Poets.org 
Georgij Ivanovič Gurdžijev
[1] Zapper technology 
[2] Pútníci 
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00