Dnešní výročí

pondělí 9. listopad 2009 11:00

►1929 – narodil se nositel Nobelovy ceny Imre Kertész. (80)
►1939 – narodil se italský filmový režisér Marco Bellocchio. (70)
►1959 – narodil se herec Miroslav Táborský. (50)
►1964 – narodila se herečka Simona Postlerová. (45)
►1989 – zemřel slovenský prozaik Alfonz Bednár. (20)
►Dnes je také Světový den jakosti

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Imre Kertész
11-9-imre.JPGNarodil se 9. listopadu 1929 v sekularizované židovské rodině z Budapešti. Na jaře 1944 byl odvlečen přes Auschwitz-Birkenau do koncentračního tábora Buchenwald, kde do jara 1945 přežil jen zázrakem. V roce 1945 byl osvobozen spojeneckými silami. Po návratu do Maďarska dostudoval střední školu a stal se novinářem. Pracoval pro noviny Világosság. Když noviny přijaly ortodoxní komunistickou ideologii, byl propuštěn. V letech 1951-53 sloužil v armádě a pak pracoval na volné noze jako překladatel z němčiny a spisovatel. Nikdy neměl psací stroj. Nejprve psal tužkou a později kuličkovým perem. Je autorem nenáročných muzikálů a divadelních her, jejichž psaním se živil, a dále studií, úvah, esejů, povídek, novel a románů. Člověka bez osudu začal psát už na začátku 60. let, ale nakladatele našel teprve v roce 1975. Na něj navázal dalšími třemi romány a vytvořil tak tetralogii knih pojednávajících o holocaustu. Pro maďarský komunistický režim nebyl zrovna pohodlným autorem. Byl vždy oceňován především v německém prostředí. Po obdržení Nobelovy ceny za literaturu se mu ovšem dostalo uznání i doma a jeho Člověk bez osudu je dnes už světoznámým dílem, přeloženým zhruba do třiceti jazyků. Je držitelem i celé řady dalších ocenění (domácí maďarská Kossuthova cena, rakouská Herderova cena v roce 2000 - spolu s Milanem Kunderou, cena Deutsche Gesselschaft, Cena George Söröse, Lipská knižní cena za přínos evropskému porozumění, Welt-Literaturpreis). Kromě ústředního románového cyklu jsou významné další Kertészovy práce, prokazující jeho intelektuální záběr: soubor postřehů z předchozích třiceti let Galejníkův deník (Gályanapló, 1992), esejistická sbírka povídek Anglický prapor (Az angol lobogó, 1991), svazek tři studií Holocaust jako kultura (1993), sbírka próz z let 1991 - 1995 Kdosi jiný (Valaki más, 1997) či studie Vyhoštěný jazyk (2001). V roce 2006 vyšla v Maďarsku kniha rozhovorů s Imre Kertészem K. dosszié (Akta K.) osvětlující stěžejní období jeho života a některé důležité ideje jeho díla.
Marco Bellocchio
Narodil se 9. listopadu 1939 v italské Piacenze. Po ukončení 11-9-Bellocchio-2.jpgtudia na salesiánské škole, se zapsal na Filozofické fakultě Katolické univerzity v Miláně. V roce 1959 se rozhodl přestěhovat do Říma, aby se zúčastnili experimentální centrum kinematografie. Poté navštěvoval filmařské kurzy na Slade School of Fine Arts v Londýně. kde režíroval krátké filmy Down Uncle (1961), Vině a trest (1961) a Jalovec se stal člověkem (1962). Jeho první celovečerní film „Pěsti v kapse“ (1965) je považován za jeden z nejlepších debutů v historii italské kinematografie. V tomto skvělém filmu, je vyjádřena vzpoura mladého muže proti rodině tím. že se rozhodne zavraždit své nejbližší příbuzné. Byl považován za levičáckého bouřliváka natáčejícího filmy, které až anarchisticky protestovaly proti stávajícím společenským pořádkům. Ve filmu „Dobrý den, noci“ přiblížil únos i smrt předsedy křesťansko-demokratické strany Alda Mora z pohledu jedné z členek Rudých brigád, které vystupovaly jako předvoj dělnické třídy a doufaly, že svou „spravedlností“ podnítí boj proti vykořisťovatelskému státu. Hrozivě znějí fanatické rozmluvy, prozrazující absolutní víru ve vlastní přesvědčení. Hrdinka příběhu prochází určitým prozřením, připouští slepou uličku, v níž se násilná akce ocitla, ale přece jen nedospěje tak daleko, aby zabránila zbytečné vraždě.
Miroslav Táborský
Narodil se 9. listopadu 1959 v Praze. Jeho začátky v amatérském 11-9-taborsky.jpgdivadle se protahovaly více, než by si sám přál, protože na divadelní fakultu byl přijat až na čtvrtý pokus. Mezitím vystudoval fyziku na pedagogické fakultě v Hradci Králové. DAMU absolvoval v roce 1987 a na základě absolventských představení dostal angažmá v kladenském divadle, kde si hned v první sezoně zahrál několik velkých rolí. Po přechodu do Prahy ho ovšem čekalo období hubenější, které využil k tomu, aby svou nezměrnou pracovitost (o ambicích nemluvě) nasměroval k dalšímu rozšíření výrazových prostředků (například v mimických rolích ve Studiu Gag Borise Hybnera). Na počátku 90. let se prosadil také ve filmových rolích. Díky svému nezaměnitelnému vzhledu (často je obsazován do rolí záporných postav), charakteru a geniální mimice je dnes Miroslav Táborský obsazován v mnoha filmech u nás i v zahraničí.
Simona Postlerová
11-9-Postlerova.jpgNarodila se 9. listopadu 1964 v Plzni v rodině filmařů. Otec byl režisérem a matka herečkou. Už od raného dětství chtěla být herečkou. Studovat šla na gymnázium, které úspěšně dokončila. Po gymnáziu šla studovat herectví do Prahy na DAMU. Během studia na DAMU hrála v Národním divadle. Další divadla, kde hrála: Karlínské divadlo, Divadlo Ungelt. Od roku 1992 hraje v Divadle Na Vinohradech. Můžeme ji vidět v představeních např.: Brouk v hlavě, nebo Jistě, pane ministře. Bohužel, není moc vyhledávaná režiséry a tak ji v televizi můžeme spatřit jen velmi zřídka. Hodně dabuje a věnuje se i rozhlasu, se kterým spolupracuje. Za manžela má kytaristu Zdeňka Hráška. Mají spolu dvě děti. Dceru Janu Magdalénu a syna Damiána.
Alfonz Bednár
Narodil se 19. října 1914 v Rožňová Neporadze (dnes Neporadze) 11-9-bednar.jpgv roľnícké rodině. Ľudovú školu vychodil v Bošianskej Neporadzi. Gymnázium navštěvoval v Nitře (1926-30) a v Trenčíně (1930-34). Po maturitě studoval na Filozofické fakultě v Praze a v Bratislavě. Působil jako středoškolský profesor v Liptovském Mikuláši a v Bardějově. Po roce 1945 pracoval na Povereníctve informácií v Bratislavě, byl lektorem vydavatelství Pravda a redaktorem vydavatelství Slovenský spisovatel. Od roku 1960 pracoval jako dramaturg a scenárista v Československém filmu v Bratislavě. Zemřel 9. listopadu 1989 v Bratislavě.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Pokud máte zájem o podrobnější informace, potom navštivte webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
Imre Kertész
[1] Wikipedia 
[2] Čtenářský deník 
[3] Books and writers 
[4] Nobelprize.org 
Marco Bellocchio
[1] Wikipedia 
Miroslav Táborský
[1] Česko-Slovenská filmová databáze 
[2] Wikipedia 
Simona Postlerová
[1] Česko-Slovenská filmová databáze 
[2] Wikipedia 
Alfonz Bednár
[1] Wikipedia 

11-9-klementinum.jpg
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

NULINevyjdou na každý den18:529.11.2009 18:52:44

Počet příspěvků: 1, poslední 9.11.2009 18:52:44 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00