Neklidnost naší doby (2)

neděle 15. listopad 2009 11:00

Text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník VI. z roku 1909, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jde o ukázku z knihy Karla Lamberka „SOULAD DUŠÍ.“
Upozornění pro hledače pravopisných chyb:
text je z roku 1909, a proto je psán podle pravopisných pravidel tehdy platných.

Na konci minulé části jsme si položili otázku: „Které jsou zvláštní příčiny těchto příznaků v naší době?“; dokonalou odpověď na tuto otázku by bylo třeba ponechati dějepiscům z povolání. Zde můžeme uvésti pouze několik málo příčin tak vybraných, aby nám daly nahlédnouti do rázu těchto příčin.
Abychom začali s nejbližší: Větší pohyb a pestrý shon našeho života, četné dojmy z toho jak naše doba chvátá ku předu, mají velkou měrou vliv na duševní podstatu člověka. Když kolem nás na ulici letí elektrický vůz – ovšem ve směru naší cesty – podotýkám, nebo když nás předhoní spěchající cyklista, může se státi, že nepozorovaně zrychlíme chůzi. Také nepřímo můžeme báti donuceni, k rychlejším pohybům. Přecházíme-li dnes přes ulici, není to totéž, jako před padesáti lety. Nutno na mnohé dáti pozor, a zažijeme chvat okamžiku, když se ohlížíme a spěcháme na druhou stranu. U kočích, povozníků a velocipedistů jsou tato napětí a tato podrážděná pozornost trvalé. Vstupujeme-li do tramwaye nebo kupujeme-li si lístek k vlaku, spěcháme, někdo shledává dokonce potřebným, aby se rozčiloval. Tohoto okamžikového chvatu nebylo v dřívějších dobách, kdy se lidé pohybovali ku předu pouze pěšky nebo koňmo. Naše dnešní doba skýtá celkem často příležitost k přespřílišnému spěchu. I když tyto stavy ukvapenosti se vyskytují jen pro okamžiky s poměrně značnými přestávkami, mění se tím přece někteří lidé jimi dotčení ve své podstatě.
Ještě daleko větší účinek v ohledu duševní neklidnosti a napjatosti má zajisté moderní vývoj konkurence. To neplatí pouze o obchodním životě, nýbrž téměř ve všech oborech života. Každý závodní běh za určitým cílem působí zvýšenou spotřebu sil. V naší době snaží se mnoho lidí, aby přišli ku předu a vynikli nějakým způsobem. I kdyby to bylo jen to, že moderní člověk myslí, že musí prodělati celé množství věcí. Ale každý strach, že bude okolím předhoněn, budí horečný neklid. A nebezpečí býti tímto způsobem vyřaděn, vyskytuje se za poměrů dnešní doby často. Lidé nežijí jiý tak jistě, jako dříve, v místě již jednou dosaženém. Není ani tak těžké dobýti nějakého místa, ale je těžké udržeti se v něm. Poměry nejsou již tak stálé, nové požadavky a nároky mohou se objeviti a přepadnouti člověka s náhlostí bouře. To vše zneklidňuje. Vyžaduje se zvýšená bdělost na všechny strany. Život se podobá více než dříve „odvážné hře“, nebo lépe „odvážná hra“ zmocnila se různých oborů, vnikla do širších vrstev. Třeba chytnouti dobu žní, využíti času a příležitosti, býti připraven udělati obchod. Dlouhé doby na rozmýšlení není, mnoho rozmýšlení škodí. K tomu přistupuje ta okolnost, že to, co nazýváme zdatností, stalo se ve všech oborech něčím složitějším, obsažnějším celkem. Který je těžko přehlédnouti. Z toho větší spěch v myšlení, větší rychlost rukou a nohou a nepokojný pohyb očí. Jisté prostředky – bylo by je lze nazvati lákadly, které vylézají a kterých používají konkurující strany, aby dosáhly vítězství – zhýčkaly lidi, nebo alespoň zvýšily jejich požadavky, ano dokonce rozmary, takže vedlejší věci často rozhodují. Nutno proto míti četné ohledy, nutno „miti hodně v hlavě“. Ale, je-li třeba dávati pozor na tolik věcí, může se státi, že s tím neb oním se přenáhlíme.
Tím jsme se dostali k tomu, co jistě je hlavní příčinou dnešní duševní neklidnosti, totiž duševní přetíženosti. Jakmile člověk má pomysliti a udělati mnoho nového, ovládati daleký obor myšlenkový a řešiti spletité otázky, není snadní zachovati svůj klid. Každé přeplnění duševního prostoru, každé nezvyklé namáhavé napětí ducha a smyslů působí duševní tlak a často také neklid: jedna věc nedá vyniknouti druhé. (Příště dále).
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00