Nepodceňuj, nemůžeš-li vystáti!

sobota 21. listopad 2009 11:00

          MÝM ČTENÁŘKÁM A ČTENÁŘŮM
             K VÍKENDOVÉMU ZAMYŠLENÍ
   RADY PRO ŽIVOT A ZRNKA MOUDROSTI
                          Z ROKU 1909



Pozoruješ-li dobře, uznáš, že nepřisuzuješ snad ani jedné dobré vlastnosti tomu, koho nemůžeš vystáti, kdo je nepříjemný svým zjevem, vystoupením, nebo některou vlastností, která nemáš rád, Podezříváš každý jeho úmysl, každý jeho čin.
Je to velice chybná osobní politika. Je-li ten člověk tvým nepřítelem, vydáváš se mu ve psí, jsi slabší a všechny ty slabosti, které mu připisuješ, třebas nebo přímo neprávem a pokud jeho pravou hodnotu nedoceníš, budeš pořád za ním, nebo pod ním.
Ale jdi hlouběji, zapři se poněkud a shledáš, že předsudky zatemňovaly tvůj duševní i tělesný zrak, a tvůj odpor, tvá antipatie vezme tím často za své a nabudeš jednoho příznivého poměru k okolí více, což jest vždycky ziskem.
Zrnka moudrosti
  • Mnozí se nazývají vzdělanci, když prošli nějakou školou a pročetli nějaká klasická a populární díla. Srdce jejich je však úplně bezcitné a otupělé. Vzdělanost, která se jen dotýká mozku a nechává srdce nedotknuté – která umí pěkně mluvit, ale druhé podezřívá a osočuje – ta jest horší než barbarství.
  • Nejhorší stín u mnohých žen je, že chtějí-li zaváděti reformy, začínají s nimi nejdříve u svých mužů. Určitě by dosáhly větší dokonalosti, s nimi začaly samy u sebe.
  • Nejlepším ukazatelem našeho charakteru je způsob, jak se chováme k jiným lidem.
  • Štěstí nosí každý sám ve svém srdci. Lidé se zbytečně souží a připravují si život plný nespokojenosti, poněvadž nedovedou žíti. Využíti svůj život šťastně a plně, tj. spokojeně, jest velikým uměním.
  • Odsouditi někoho jest snadné, když vycházíme pouze ze svých domněnek.
120-stastny-domov.jpgPoznámka blogera: text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník VI. z roku 1909, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jméno autorky(autora) nebylo, bohužel, uvedeno.
Upozornění pro hledače pravopisných chyb - text je roku 1909, a proto je psán po podle pravopisných pravidel tehdy platných.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00