Před 71 lety vyšel první díl komiksu Rychlé šípy

čtvrtek 17. prosinec 2009 11:00

Ano, 17. prosince 1938 vyšel v časopise Mladý hlasatel první díl kresleného seriálu (komiksu) spisovatele Jaroslava Foglara a Jana Fischera Rychlé šípy, popisující činnost fiktivního klubu pěti hochů - Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.

Na jaře roku 1935 přišel do vydavatelství Melantrich spisovatel a skautský činovník Jaroslav Foglar s nápadem vydávat časopis pro mládež. Ten byl nejprve nazván „Malý hlasatel“ a byl určen mladším čtenářům. Až později byl název změněn na „Mladý hlasatel“ a změnil se i jeho obsah, začal být vhodný pro mládež ve věku od 10 do 15 let. Časopis řídil dr. Břetislav Mencák. V září 1938 vyšla 4 čísla 4. ročníku. Pak byla mobilizace a dr. Mencák byl povolán do armády. Vydávání časopisu se na dva měsíce zastavilo. Ředitel Šalda však nechtěl přijít o prosperující časopis a tak sestavil novou redakci, v jejímž čele stanul dr. Karel Bureš. Druhým redaktorem byl Jaroslav Foglar. Pátým číslem 4. ročníku začal být Mladý hlasatel podle Foglarových představ. Foglar psal úvodníky a k spolupráci na časopisu byli přizváni i další autoři - např. povídkář Otakar Batlička (zemřel během války v koncentračním táboře). Od 7. čísla (17. prosince 1938) se součástí časopisu stal kreslený seriál Rychlé šípy na konci výtisku. Kreslířem Rychlých šípů se stal JUDr. Jan Fischer, kterému Foglar opatřil fotografie Rychlých šípů, ve skutečnosti je nikdy neviděl. Mimo Rychlých šípů vytvořil Foglar v tomto ročníku ještě rubriku „Jak to vypadá ve vaší třídě“ a připravil Kuličkářský turnaj. Náklad čtvrtého ročníku byl 68 000 výtisků a existovalo 2755 klubů.
12-17-hlasatel-1.jpg 12-17-hlasatel-3.jpg
V pátém ročníku byly dále otiskovány Batličkovy povídky a více byly zařazovány kresby Bohumila Konečného - Bimby. V říjnu 1939 Jestřáb obnovil Skautskou - Junáckou stezku, ve které psal různé návody. Náklad během tohoto ročníku vyšplhal ze 70 000 na 130 000 výtisků za týden. Přes různá opatření německých úřadů klubů také přibývalo - bylo jich 7 000. S časopisem spolupracovalo mnoho dalších autorů a tak Foglar dělal hlavně Kluby a Rychlé šípy. Další rubriky byly: Něco pro známkaře, Junácká stezka, Znaky měst, povídky, Hlídka mladých fotografů, Domácí dílna, sportovní stránka, Práce našich čtenářů, Půlhodinka němčiny, Mrzuté příhody Kačera Donalda, Klubovní stránka, soutěže, zajímavosti, Rychlé šípy.
12-17-hlasatel-2.jpg 12-17-hlasatel-4.jpg
Posledním ročníkem se stal ročník šestý, přestože to na jeho počátku vypadalo velmi nadějně. Již od prvního ročníku byly do čísel vkládány romány na pokračování. V šestém ročníku to byl Foglarův nový román „Záhada hlavolamu“, který napsal po úspěchu seriálových Rychlých šípů. Tento ročník dosáhl ke svému konci neuvěřitelného nákladu - 207 000 výtisků za týden. Žádný časopis pro děti a mládež neměl nikdy předtím ani v současnosti vyšší náklad než Mladý hlasatel. Po zákazu Junáka v roce 1940 se kluby značně rozšířily - mnohé skautské oddíly a družiny se přihlásily jako kluby Mladého hlasatele. Ke konci ročníku jich bylo 24 600. Mnoho nových čtenářů žádalo redakci o znovu vytištění starších příhod Rychlé šípy. Melantrich proto připravil jako dárek k Mikuláši zvláštní vydání s názvem Rychlé šípy a jejich 65 úžasných dobrodružství.
Časopis však stále vychovával mládež v českém duchu, a proto přišlo nařízení o zákazu jeho vydávání. Bylo to v době, kdy 38. číslo šlo do prodeje a 39. se připravovalo. 38. číslo 6. ročníku bylo posledním číslem Mladého hlasatele. Další připravované bylo rozmetáno. Po válce už nebylo vydávání Mladého hlasatele obnoveno, protože ve vydavatelství Melantrich panovaly zcela jiné poměry, než jak tomu bylo před válkou.
Rychlé šípy vycházely s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu od roku 1938 do roku 1969 v různých časopisech. Sám si pamatuji Mladého hlasatele a po válce časopis Junák, z něhož Foglar odešel, protože chtěl i pomocí tohoto časopisu organizovat čtenářské kluby, což bylo neslučitelné s organizační strukturou Junáka. Usadil se tedy v týdeníku Vpřed, který vydával Svaz československé mládeže (SČM). Další jejich osud si nepamatuji, protože jsem byl tehdy vedoucím skautského oddílu a Vpřed jsem neodebíral. V období pražského jara začal seriál vycházet znovu, ale o tom vědí více moji synové. Autorem textu byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem první série byl Jan Fischer a druhou sérii, z období Pražského jara, kreslil Marko Čermák.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Pokud máte zájem o podrobnější informace, potom navštivte webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
[1] Foglarweb
[2] [3] Wikipedia
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00