Jak získáme klid (4)

neděle 20. prosinec 2009 11:00

Text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník VI. z roku 1909, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jde o ukázku z knihy Karla Lamberka „SOULAD DUŠÍ.“
Upozornění pro hledače pravopisných chyb: text je z roku 1909, a proto je psán podle pravopisných pravidel tehdy platných.

Máme před sebou práci, která vyžaduje naprosté pozornosti a rozvahy; ale jsme rušeni různými dojmy, které se nám vnucují, jako jsou: hřmot z ulice, hovory poblíž nás, moucha, která nám sedne na čelo, kouř doutníku, který nám příliš silně stoupá do nosu, nebo cítíme, že postavení našeho těla je nám nepohodlné. Tyto různé způsoby rušení mohou se rozmnožiti do nekonečna; jsme s jedním hotoví, přijde již zase nové s jiné strany. Přirozeně dáváme vinu tomu, co nás ruší. Ale neprávem. Ruší-li nás tyto maličkosti opravdu, jest důvod toho právě tolik v tom, že nesoustřeďujeme svoji pozornost na to, co máme před sebou. Přiznáváme rušení příliš mnoho místa, a necháváme pozornost při nejmenší příležitosti volně a svobodně poletovati sem a tam, jak se jí zlíbí. Jsme-li však opravdu prací zaujati, nenalézají podobné vlivy žádného místa, odrážejí se beze stopy, pozorujeme je, ale jaksi vzdáleně a slabě, nepůsobí žádného odvrácení nebo neklidu, pokud se pozornost od nich odvrací. Klid není člověku dán, nýbrž si jej sami dáti a vzíti.
Jsou-li však vyrušení ještě ve svých počátcích a chceme-li se jim ubrániti, lze doporučiti takové opatření: Upřeme nejprve pozornost svoji důkladně na věc, která nás vyrušuje, vyrovnejme se s ní, aý ztratí zájem novosti, nasyťme se jí, až se nám omrzí. Když jsme se zbavili tímto způsobem své roztržitosti a překonali tak svoji nelibost, obraťme se ke své práci. Vezměme nejprve malou část věci, která je hodně snadná až z toho bodu zapracujeme se do celku. Pak nezpozorujeme již vyrušování
Cítíme např. na ulici jakousi závrať, kterou nám působí různé vjemy; tolik věcí se tu pohybuje, tolik zvuků bzučí vzduchem, jdeme kolem tolika předmětů. A všechny tyto smyslové vjemy tísní pozornost více nebo méně, hrají spolu jaksi míčem. Tento pocit závrati má svůj původ rovněž v nesoustředěné pozornosti. Napneme-li své duševní síly, přestane znepokojení. Pozorujme pouze pohyby člověka jdoucího před námi, psa nebo vozu; uhned je pocit závrati překonán.
Množství stavů neklidu povstává chybným rozdělením duševního prostoru.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00