Jak získat klid (6)

neděle 3. leden 2010 11:00

Text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník VI. z roku 1909, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jde o ukázku z knihy Karla Lamberka „SOULAD DUŠÍ.“
Upozornění pro hledače pravopisných chyb:
text je z roku 1909, a proto je psán podle pravopisných pravidel tehdy platných.

Téměř vždy má neklid, jevící se při nějakém zaměstnání, svo příčinu výhradně v chybném rozdělení duševního místa. Máme zřídka tolik práce, abychom nemohli býti docela dobře hotovi, i když konáme své pohyby docela klidně; musíme se vlastně pouze postarati o to, aby žádný okamžik nebyl „prolelkován“, Dostanou-li lidé horečku z četných obstarávek za odpoledne ve městě a cítí-li se umdlenými, není to proto, že jim čas na vše nestačí, nýbrž proto, že nedovedou podržeti všechny ty věci v hlavě, aniž by se cítili jaksi přeplněnými jako pytel, který nutno vší silou na všechny strany roztahovati, aby vše obsáhl, co se do něho nacpalo. Tento duševní tlak a toto rozpětí způsobují toto „přehřátí“. A duševní přepětí pochází odtud, že všechny tyto pochůzky se jeví myšlení jako jediný uzavřený celek. Jakmile se celek rozděkí a věci se sestaví za sebe do určitého, vyměřeného prostoru časového, který postačuje, pak zavládne v mysli milý klid. Pořádek a rozdělení místa vždy prospívají. Myslíme-li pouze na jednu věc najednou, totiž na tu, kterou se právě zabýváme, promění se nezdravý spěch v příjemnou rychlost, která se pociťuje jako velmi milá, srovnáme-li ji se spěchem.
Těžký je boj proti onomu neklidu, který pochází z nejistých představ o tom, co máme činiti, jak to máme udělati, co by se při tom mohlo přihoditi apod. Ale když představa, ze které myšlenka vychází a na níž se má stavěti dále, jest rázu nejistě plánovaného, kterak může pak v duševní práci a v duševním rozpoložení zavládnou pevnost a klid? Proto musíme předem věděti, co máme a chceme udělati.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00