Skopové a něco navíc

sobota 9. leden 2010 09:00

           KUCHYŇSKÁ LEKCE
                Z ROKU 1910
             MÝM ČTENÁŘKÁM
                 A ČTENÁŘŮM
                 KE ZPESTŘENÍ
         VÍKENDOVÉHO VAŘENÍ

Skopová polévka
Považuje se obecně za méně chutnou. To je ovšem omyl, zaviněný tím, že se nebéře k tomu maso zrovna dobré a přiměřené. Jakmile je maso dobré a čerstvé, a jmenovitě nepříliš tučné, získá se z něho výborná polévka, která zakloktána 1 – 2 vejci nezadá v chuti ani slepičí polévce. Zvolíme takového masa ¾ kg, nejlépe od žebírka nebo tzv. tlusté žebro, postavíme je v studené vodě, povaříme a odpěníme, načež přidáme 1 – 2 cibule a trochu nakrájené, dobře vyprané zeleniny se solí, maso s tím dobře uvaříme a polévku pak sítem procedíme. Zavaříme pak do ní rýži ve vodě s kouskem másla navařenou nebo kroupy. Zvláště s kroupami chutná velmi dobře.
Skopové s řípou
Skopové je poměrně nejlevnější a nejšťavnatější naše maso a jeho úpravy jsou tak rozmanité a vděčné, snese i mnoho vedlejších levnějších příloh (rýže, bramborů), že věru by mělo být pravidelnějším předmětem našeho jídelního lístku nežli vskutku je. Tak např. výtečná příprava na divoko se smetanovou omáčkou zastane nyní, kdy přestane zvěřina, tuto znamenitě. Rovněž i úprava se šípkovou omáčkou. Skopový pilaf je jednoduchý a levný pokrm nežli husí drůbky s rýží, kterých také již musíme postrádati. Ale i úprava s některou zimní zeleninou, např. řípou, je nemálo vděčná. Rozkrájíme-li např. 1 – 1½ kg skopového hrudí na větší kousky, opatrně je nasolíme a opečeme na másle v kuthanu (nebo také na pečeňovém omastku) s 1 – 2 malými rozkrájenými cibulkami, máme pro naznačenou krmi výborný základ. Přidáme k masu takto připravenému vody, aby bylo potopeno a trochu bílého pepře, i dusíme je na měkko. Zatím schystáme si talíř očištěné a na koláčky nakrájené žluté řípy, kterou v osolené vodě na polo uvaříme, vyndáme ji odpěňovačkou, přidáme k masu a s ním dodusíme. Maso pak i s řípou z omáčky vyndáme a tuto svaříme s trochou máslové, tmavožluté jíšky. Maso úhledně nakrájíme, vložíme pak doprostřed ohřáté mísy, dokola obložíme řípou a podáme, je-li libo, ještě s bramborou vařenou.
Jablkové noky
Dětem můžeme udělati opravdové potěšení, připravíme-li jim jablkové noky. K tomu účelu nakrájíme si z některých aromatických oloupaných jablek dva talíře prostředně velkých kostek, vsypeme je do mísy, přidáme 40 g tlučených sladkých mandlí (mohou býti 3 – 4 hořké). Na cukru otřenou kůru z půlky citronu, 150 g očištěných korintek, 175 -200 g cukru, čajovou lžičku skořice, 200 – 300 strouhané housky, malý koflík mléka, 75 g převařeného másla a 3 – 4 vejci ušleháme z toho husté těsto (dle potřeby můžeme přidati strouhané housky), z něhož pak lžící odkrajujeme noky a svaříme je v osolené vodě nebo osmažíme na omastku pěkně do hněda. Místo strouhané housky někdy se béře mouka, což není lepší. Výhodnější je zadělati napřed těsto jen se žloutky a na konec s ušlehanými bílky. Také je možno noky před smažením obaliti ještě žloutkem, aby měly lepší kůrčičku.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
120-stastny-domov.jpgPoznámka blogera: text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník VI. (1909-10), jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA.
Jméno autorky (autora) nebylo, bohužel, uvedeno.
Upozornění pro hledače pravopisných chyb - text je z roku 1910, a proto je psán po podle pravopisných pravidel tehdy platných.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zbytek stránky je určen především pro náhodné čtenáře
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
147h-TOP-09-001.jpg 100v-tvpds.jpg 100v-csdd-proti-vam.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00