Veterání a „veteráni“

středa 15. září 2010 10:00

Na jaře proběhly oslavy výročí konce druhé světové války. Je báječné, že většina z nich byla zcela spontánní. Po období povinných manifestací, nejsem schopen se takových oslav účastnit, ale obdivuji se všem, kteří to dokážou.

V souvislosti s oslavami také zazněla otázka osudu veteránů. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby některá naše média nesrovnávala osud veteránů z druhé světové války s osudy veteránů z válek v Perském zálivu a bývalé Jugoslávii, což považuji to za nehorázné.
Lidé, kteří nasazovali svůj život ve druhé světové válce, tak činili zcela spontánně, bez nároků na speciální odměnu. Navíc země, za kterou bojovali a do níž se vrátili, je za to ještě trestala vězením či jiným typem perzekuce. Před nimi bychom měli hluboce smeknout a ti, kteří ještě zbyli, pokud neudělali ve zbytku svého života nic, co by jejich předešlou činnost deklasovalo, by měli být hýčkáni. Zaslouží si to.
Veteráni naší vzešlí z novodobé, postkomunistické historie byli zcela obyčejnými námezdními vojáky – žoldnéři, kteří si zvolili válku jako způsob obživy, poněvadž pro ně byla lukrativní a atraktivní. Je jasné, že člověk, který se naučil žít ve vratkém a ohrožujícím prostředí boje, zpravidla potom neumí žít v méně vzrušivé obyčejnosti civilu. Podléhá psychickým stresům, vyhledává střety, připadá si být nedostatečným pánem situace. Žádné peníze však tyto problémy nevyřeší. Asi by vláda měla těmto veteránům zajistit psychologický servis, ale v žádném případě nelze požadovat, aby byli zvýhodňováni a voděni za ručičku. Každý, kdo se rozhodne stát se žoldnéřem, by si měl být vědom toho, že nese odpovědnost za svůj život a to nejen v poměrně krátkém období extrémních podmínek, ale i později. Proto by tito veteráni měli požívat stejné výhody jako ostatní občané. Zcela něco jiného by bylo, kdyby byli do těchto míst posláni jako vojáci základní služby, plnící vojenskou povinnost ze zákona.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
za každý diskusní příspěvek Vám milerád emailem poděkuji. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám proto, že se do vzájemné diskuse zaplete někdo jiný a zavede ji úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte Jak psát dobrý blog .
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
stačí kliknout na obrázek.
Jiří Krejčí

NULIUž název článku mě přitáhnul,09:5417.9.2010 9:54:30

Počet příspěvků: 1, poslední 17.9.2010 9:54:30 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00