Tentokrát ne o Paroubkovi

středa 13. říjen 2010 10:07

Tento víkend zasáhnou Českou republiku mimo studené fronty také volby do obecních zastupitelstev a první kolo voleb do třetiny Senátu. Následující víkend ještě jejich kolo druhé. Politici od nich očekávají mnohé, ale není jisté, zda se jejich naděje naplní.

Při vyhlašování výsledků komunálních voleb se politici tradičně přetahují, co znamená být vítězem tohoto typu voleb: zda celkový počet mandátů, nebo souhrnné procento odevzdaných hlasů pro politické strany. První kritérium je úplně nepřesné, druhé má posunutou vypovídací hodnotu, protože v těchto volbách kandidují také sdružení, která na celostátní úrovni do voleb nezasahují.
Česká republika má v evropském měřítku zbytnělý systém samosprávy, který spočívá v tom, že v zemi s deseti milióny obyvatel existuje zhruba 6300 obcí s vlastními zastupitelstvy, v jejichž čele stojí jimi volené rady. Zvláštnost spočívá v tom, že ve většině států je nějak nastaven limit nutný pro vytvoření vlastního obecního úřadu. U nás v podstatě každý shluk domů má svůj obecní úřad. V roce 1989 existovalo kolem 4500 obcí, ale všeobecná touha po svobodě a samostatnosti vedla a stále vede k odtrhávání tisíců okrajových částí a zakládání obcí nových. Výsledkem je, že třetina z celkového počtu obcí má pod dvě stě obyvatel a na správu daného území nemá moc peněz. Jestli nějaký politolog bude při vyhlašování výsledků s vážnou tváří tvrdit, že vítěz je ten, kdo má nejvíce mandátů, vzkažme mu, že sčítá hrušky s jabkama. Ve zhruba dvou tisících obcí totiž stačí na získání jednoho mandátu třicet hlasů. Naopak v Praze je to hlasů čtrnáct tisíc. Sčítat tyto nestejně „těžké mandáty“ prostě nejde.
O něco větší vypovídací hodnotu má součet volebních zisků na celostátní úrovni. Toto číslo je spíše svědectvím o podpoře celostátním politickým stranám než o reálném výsledku voleb v té či oné obci nebo městě. Minutu po sečtení hlasů totiž nastává druhé kolo, spočívající ve vyjednávání koalic. Z nedávné minulosti víme, že i vítěz voleb do poslanecké sněmovny nesestavoval vládu. Na této fázi bude asi nejzajímavější sestavování radničních koalic v městech nad sto tisíc obyvatel.
Z celostátního pohledu budou vůbec nejzajímavější volby pražské, kde nepůjde o volby komunální, ale krajské, protože Praha je současně sídlem Pražského kraje. Tam bude souboj také nejvíce ovlivněn atmosférou vysoké politiky. I z toho důvodu budou hodně podobné těm parlamentním pouze s tím rozdílem, že to nebudou volby o Jiřím Paroubkovi, ale budou to volby o ODS.
Na třetině území se bude také hlasovat o obsazení sedmadvaceti senátorských křesel. Kromě souboje několika osobností budou tyto volby téměř výhradně neseny tématy velké politiky. Politici by měli počítat s jedním efektem. První kolo nepříliš oblíbených senátních voleb bude spojeno s - o něco oblíbenějšími - volbami komunálními, což „uměle“ zvedne volební účast ze zhruba třiceti na pětačtyřicet procent. Lze proto předpokládat, že do druhého kola postoupí ve většině případů jeden silný zástupce levice a jeden pravice. Je však pravděpodobné, že o týden později účast klesne o patnáct až dvacet procent a kromě toho už se nebude volit někdo, ale proti někomu. Neznámou zůstává, co v tomto mezivolebním týdnu udělají partaje, jejichž kandidáti se do druhého kola dostanou. Jaké dokážou uzavřít koalice s jinými stranami a motivovat své i jejich voliče jít k urnám. Tentokrát to ale už nebude o Paroubkovi, jako ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale o tom, kdo bude mít v Senátu většinu.
Na závěr pro zlepšení předvolební nálady jedna zajímavá předvolební agitace: bobo-zena-cinu.jpgVyfotografoval autor před poštou v Dobrušce ve čtvrtek 7. 10. 2010 v 10:15.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
za každý diskusní příspěvek Vám milerád emailem poděkuji. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám proto, že se do vzájemné diskuse zaplete někdo jiný a zavede ji úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte Jak psát dobrý blog .
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit tyto stránky
-Nase-hospoda.jpg
stačí kliknout na obrázek.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00