Lakomec na radnici - Jaroslav Kubera

sobota 20. listopad 2010 10:21

Dnes jsem si přečetl v názorovém virtuálním deníku VIRTUALLY  zajímavý rozhovor Pavlíny Wolfové se senátorem a primátorem Teplic Jaroslavem Kuberou převzatý z týdeníku Reflex, jehož obsah mě velmi zaujal. Proto Vám přináším několik ukázek.

90-kyticka-modra.jpg
  • NEDÁVNO JSTE PROHLÁSIL: "Ať jde EU do hajzlu se všemi svými zákazy." Nepřehnal jste to?
  • Omlouvám se, takhle obvykle nemluvím. Ale byl jsem hrozně rozčilený a nenašel případnější slova. Rozčililo mě to, jak nekonečně chtiví v Bruselu jsou. Teď se rozhodli, že zakážou kouřit v celém vesmíru, protože oni jsou tím Bohem, který ví, co máme jíst, pít a jak se chovat. A tak je to pořád. Proto se náš pan prezident už začal zabývat světovládou, jelikož dobře ví, že těch, kteří vědí, že to s Evropskou unií skončí špatně, je už spousta. Když to skončí bez války, bude to velký úspěch.
  • Vy jste, mimochodem, poslal tím výrokem do hajzlu eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho ...
  • Je to ten, kdo mluví o totálním zákazu kouření. Venku, vevnitř, v bytech, už ani školník ve školnickém bytě si nemůže zapálit fajfku! Dočkáme se toho, že bude povoleno jedno pivo denně, protože se mu bude zdát nenormální, že jich někdo vypije víc a že je to nadbytečné pro běžný život Evropana.
  • Hezky salónně se o vás říká, že si "servítky neberete". Každý očekává, že budete lidový. Někdy se to může zdát i moc, ne?
  • Má to vadu, že lidé občas nerozeznají, kdy už si nedělám legraci a myslím to, co říkám, vážně. Tenhle způsob komunikace je relaxace. Když si do ruky vezmu dnešní noviny a přečtu je, tak bych si jinak vzal provaz a šel se pověsit na půdu. Ale já ty věci myslím vážně! Humor používám kvůli vám. Média normální mluvu nezaznamenají, to vás nezajímá. Když se objeví sprosté slovo nebo Rath nazve Kalouska opilcem, začíná to pro vás být zajímavé, nebo ne?
  • Teď se k vám přistěhovali manželé Paroubkovi – přišli se s vámi pozdravit na radnici?
  • Vlastně jsem je tu ještě nepotkal, vyjma volební kampaň. Paroubek v ní říkal, že je to tu strašný, ale vlastně se mu to tu ve skutečnosti asi líbí. Akorát paní Petra Paroubková říkala, že jejich pejsek, když se vrátí z procházky, má vždycky nožičky od prachu, jak je to tu špinavé. K tomu můžu říct jen to, že když já jdu s naším psem na procházku, nožičky od prachu nemá.
Celý rozhovor najdete zde.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
za každý diskusní příspěvek Vám milerád emailem poděkuji. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám proto, že se do vzájemné diskuse zaplete někdo jiný a zavede ji úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte Jak psát dobrý blog .
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00