Postýlka dítěte

sobota 29. březen 2008 08:00

     MLADÝM MAMINKÁM,
         ALE NEJEN JIM, 
          K ZAMYŠLENÍ.

Snad se zdá, že mluvit o lůžku dítěte je zbytečné, že to nespadá do úkolu vychovatelského. Přece však je třeba o tom pohovořit, neboť mladé maminky se nás často na to dotazují. Postýlka, předmět spadající zdánlivě do zdravotnictví, je do jisté míry věcí, související s vychovatelstvím.

Která maminka chce učiniti své dítě zdravým, otužilým, která je zkrátka zbytečně nerozmazluje, zařizuje účelně i jeho postýlku.

Příchod prvního dítěte je obyčejně v každé rodině očekáván s velkou slávou. Pořídí se krásná drahá kolébka, přepychový kočárek, aby vše bylo hodně krásné.

Pro novorozeně je nejzdravější obyčejný proutěný košík, pevně stojící bez jakýchkoli kolébadel. Na dno dáme čistý pytel, naplněný čistým senem nebo plevami, které se dají často vyměniti. Toť nejlepší slamníček. Dítě jej často promočí, a nestačí jej usušiti, mnohem zdravější je znovu naplniti. Na slamníček dáme barchetovou pokrývku, pak kus látky jako prostěradlo a lehkou, však dostatečně teplou přikrývku. Po hlavičku je nejlepší poduška ze žíní. Polštářek z peří není dobrý, peří propouští málo vzduchu k tělu dítěte, brání tak nutnému odpařování, činí tělo choulostivým a náchylným k snadnějšímu nachlazení.

Jakmile je dítě starší, může se primitivní první slamníček nahraditi žíněným, není-li ti již tak snadná možnost jeho promočení.

Dobře je pak košík nahraditi postýlkou. Uspávání v kolébce nebo kočárku není nijak prospěšným dítěti, trpí tím zbytečně jeho nervová soustava.

Pokrývka se také nemá připínati k lůžku tak, aby se dítě nemohlo pohnouti a leželo jako v pytli zašité. Je nutné, aby mělo možnost pohybovati nohama i rukama, neboť tyto pohyby na lůžku jen podporují oběh krve.

Postýlka dítěte má býti opravdu kusem nábytku sloužícím k odpočinku a má odpovídati všem zdravotním požadavkům. Co nejvíce vzdušná a co nejčistší. Pružná vložka, lehká žíněnka, žíněná poduška, vlněná přikrývka – to jsou předměty, kterými matka rozumná postýlku vypraví.

Dítě se do postýlky vkládá k odpočinku a proto, když je větší a probudí se, vstane, aniž by se zbytečně na postýlce povalovalo. Kde matka nechává zdravé dítě celý den v posteli. Může být jista, že z něho vyroste lenoch, který půl života stráví povalováním.

Matka obyčejně, aby měla více volného času, nastrká do postele hraček a je šťastna, že má pokoj, že si maličké hraje. Není pak divné, že je postýlka uválena, věčně špinavá, když se z ní udělá vlastně hřiště.

Dítěti má být naopak vštěpován cit čistoty k vlastnímu lůžku, který s ním roste.

Nedivme se pak, když dítě v tomto směru zanedbané se kdykoli a kdekoli posadí na postel a ani je nenapadne, že čistota lůžka jaksi souvisí s osobou toho, kdo ho používá.

Dítě, dobře vedené neučiní z lůžka skladiště, kam se schovává kde co. Podle úpravy vlastního lůžka posoudíte dobře člověka. Ani dítěti k pořádku vedenému není lhostejno, jak jeho postýlka vypadá, také ji nikdy zbytečně nepoškozuje.

Rozumná matka také nedává dítěti do postele jídlo, mimo případy nemoci.

Pro zdraví dítěte i pro jeho osamostatnění je nutné, aby mělo svoji postýlku a nespalo s dospělými osobami. Matka prostě dítě uloží, vlídně domluví, aby spalo, neuspávajíc je hovorem, pohádkami, nebo držením ruky. Víme dobře ze zkušenosti, jakou metlou ježkové uspávání. Dítě mu rychle přivyká, ale těžce odvyká a z matky nebo chůvy se pak stává otrok.

Ještě něco třeba podotknout. Nezapomínejme na řádné větrání lůžka. I maličký občánek má býti veden k tomu, aby svou pokrývku rozložil, prostěradla sejmul a žíněnku postavil. Až bude školákem a bude ráno pospíchat, udělá to maminka. Je dobře, když tomu přivykne a nikdy neulehne do nevyvětraného lůžka.

Uvedli jsme pokyny snad zdánlivě zbytečné, však pro život důležité. Čistota je jedním z nejlepšího, co nám život skýtá, proto hleďme, aby i našim maličkým přešla v krev a stala se jim nezbytností.

160px-stastny-domov.jpgPoznámka blogera: text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník XXII. z roku 1927, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jméno autorky(autora) nebylo, bohužel, uvedeno.

500-dite-v-postylce.jpg
Jiří Krejčí

NULIJe to trošku od věci,21:5029.3.2008 21:50:09
nepolitikMilá Zuzano, víte, že já jsem18:5029.3.2008 18:50:35
kdosi-cosiPane Krejčí,10:2929.3.2008 10:29:49
zuzanaslamníček s plevami10:1329.3.2008 10:13:00

Počet příspěvků: 4, poslední 29.3.2008 21:50:09 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00