Karel Čapek: V zajetí slov - XIII. Pověra

neděle 20. duben 2008 08:00





                           Mým čtenářům,
                       ke sváteční pohodě

 200px-salek.jpg

 

Chtěl jsem již psát o jiném slově, ale když jsem napsal třináctku, napadlo mi nešťastné, hanlivé slovo „pověra“. Ano, překonali jsme věk pověr; jedu-li třináctkou do redakce, nemyslím na hrozné a osudné následky, které mi toto číslo může přinést, a nikdo z chodců nepovažuje za zvláštní neohroženost mé odhodlání jet zrovna třináctkou. Není pochyby, že žijeme pohodlněji, není-li nešťastných třináctek, neblahých pátků, osudem znamenaných míst a tisícerých předzvěstí. Ale je pochybné, je-li tím život o něco bohatší a zajímavější. Nevím vskutku, je-li lépe.aby pavouček na stěně byl znamením budoucnosti nebo jen znamením toho, že jsou kouty nevysmýčeny. Nevím, je-li důležitější vzpomenout si při náhlém zastavení hodin s neklidem lásky na vzdálené příbuzné nebo bez takového neklidu na nejbližšího hodináře. Zisk z pohodlí a jistoty je jenom relativní; něco se vždy při něm ztrácí, co nelze snadno nahradit. „Pověry“ propůjčovaly věcem hlubší význam a větší rozmanitost; překonáváním pověr vytěžili jsme pro sebe co největší lhostejnost k věcem. Zdá se, že se nám věci za to mstí dokonalou lhostejností k nám; pavouček přeběhne stěnu nemysle na naši budoucnost nýbrž na tučný neřád některého kouta; blecha vám skočí na ruku a nepřiláká listonoše s dopisem, jejž čekáte; obloha vám neposílá znamení komet, duhy míru ani krvavých mečů; jako činívala při jiných válkách; hodiny se zastaví tvrdošíjně a hloupě; a zní-li vám v uších, nemyslí na vásd nikdo, stejně jako vy na nikoho nemyslíte. Poměr věcí k člověku je právě takový jako poměr člověka k věcem.

Jiří Krejčí

ZetkaZamyšlení.15:2921.4.2008 15:29:18
NULIPřečetla jsem,15:0820.4.2008 15:08:55
nepolitikOpět malý počet čtenářů, ale14:3520.4.2008 14:35:04

Počet příspěvků: 3, poslední 21.4.2008 15:29:18 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00