Kuchařské recepty (08)

pátek 14. červen 2013 10:00

Při probírání pozůstalosti po mé manželce jsem našel spoustu receptů, o kterých si myslím, že by neměly být zapomenuty. Proto jsem se rozhodl je postupně uveřejňovat na svém blogu v rubrice Rodinné recepty. Doufám, že některým čtenářkám a možná i čtenářům přijdou vhod a pomohou jim zpestřit jejich jídelníček. Budou to recepty nejen, které si zapsala manželka, ale také ty které dostala na začátku našeho manželství od mé maminky a babičky. Dnes o ovoci.


VĚNOVÁNO PAMÁTCE TŘÍ DŮLEŽITÝCH ŽEN MÉHO ŽIVOTA BABIČKY, MAMINKY A MANŽELKY.
Ovoce v kuchyni
V období sklizně ovoce bude jistě dobré uveřejnit některé recepty k jeho zužitkování.
« » ☼ « »
Višňová polévka
Zralé, ale ješt+ nepřezrálé višně rozdělí se na čtyři díly. Ze čtvrtiny jich vyloupají se pecky, načež se takto upravené ovoce dá na kuthánek, přidá se k němu kousek citronové kůry, zasype se na prášek utlučeným cukrem, zaleje dobrým stolním vínem a zavaří v něm. Zbylé višně se uvaří ve slané vodě se skořicí a kouskem citronové kůry a utlukou v porcelánovém hmoždíři i s peckami. Mimo to svaří se ještě 1½ kg cukru s 1 lt vody, vleje se to na roztlučené višně a vaří s nimi asi 3 minuty. Po té se vše protlačí hustým sítkem do podložené hluboké mísy a zalije litrovou lahví červeného, lehkého stolního vína. Višně dříve zavařené se pak přidají do toho, zacedí šťávou jednoho citronu a dobře promísí. Takto upravená, papírem přikrytá, polévka dá se do sklepa na led vychladnouti. Na stůl podává se buď se žemličkami, nebo s tzv. ledovými suchary, které se připraví tak, že se na ně nasype vrstva práškového cukru, jenž přejede žhavou čistou lopatičkou, čímž cukr sleje se v jednu slitinu. Polévka podává se za studena.
Višňová omáčka
Ve vodě omyté višně zbaví se pecek a uvaří v trošce vody se skořicí, několika hřebíčky a kouskem citronové kůry. Jádra utlukou se v hmoždíři, uvaří se v trošce vody a procedí se ke šťávě. Hotová omáčka rozředí se trochou polévky nebo lehkého stolního vína, osladí cukrem a svaří s jedním uvařeným zemákem, až nabude náležité hustoty. Omáčky používá se ponejvíce k různým nákypům.
Višňová omáčka se šípky a hříbky
V hmoždíři utluče se kousek skořice, 2 lžíce sušených šípků, 2 lžíce sušených višní i 2 hříbky a dá se to svařiti do polévky z toho masa, k němuž se tato omáčka připravuje. Přidá se trochu červeného vína, 2 ustrouhané osmažené žemle a 2 lžíce cukru. Vše se dobře rozmísí, dle potřeby doleje polévkou a vaří. Uvařená omáčka se procedí, zakape do ní šťáva ze 2 citronů a přidá drobně nakrájená citronová kůra. Omáčky použíti lze k různě upravenému masu, anebo jazykům.
Višňová limonáda
Čerstvé, rozmačkané višně bez pecek zalejí se vařící vodou přidá se k nim trochu jader. Na ½ kg ovoce používá se 1½ lt vody. Vše se postaví na 2 hodiny do chladné komory, načež se odvar slije, osladí cukrem dle libosti a uloží na několik hodin k ledu. Má-li být limonáda chutnější, přidá se trochu dobrého rumu. /span>
Moravská višňovka
Při mírném ohni povaří se několik litrů pěkných, dobře zralých višní, až vypustí šťávu, která se procedí, aniž by se lisovala a sleje do lahve (demijonu). Na každý litr šťávy přidá se ½ lt čistého lihu a 40 dkg cukru. Mimo to se dá též do láhve asi půl proužku vanilky. Vše se ponechá asi 6 týdnů v klidu, načež se likér rozdělí do menších lahví.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nakonec něco pro potěšení z kalendáře UMÚN
Ústy namalovala: Veronika Svatošová
655-umun-001.jpg
Posílám ti košíček hubiček,,
talíř jablíček, šálek milování.
Od koho? Od toho.
Žádnému nic do toho!
(Lidová)
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
za každý věcný diskusní příspěvek Vám děkuj, a to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám proto, že ji často někdo zavede úplně jiným směrem. Kromě toho 1000 znaků nutí ke zkratkovému vyjádření, čímž často dochází ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na e-mailovou adresu jiri.krejci@windowslive.com. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem starší člověk a proto musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Nevlídný stařík a kápéčko
Jiří Krejčí

Petr ZlatýVelice si vážím05:5015.6.2013 5:50:25
Marek TrizuljakPoděkování11:5014.6.2013 11:50:41

Počet příspěvků: 2, poslední 15.6.2013 5:50:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00