Rady pro život a zrnka moudrosti z roku 1927 – 7

sobota 18. říjen 2008 08:00



   MÝM ČTENÁŘKÁM A ČTENÁŘŮM
                KE ZPESTŘENÍ
          PODZIMNÍHO VÍKENDU


Zraněná holubice

Nezdá se vám, že dívka, kterou přelétavý muž zklamal, nám připomíná zraněnou holubici? Sklání hlavu, trápí se, nechce vědět o nikom než o svém bolu. Marně jí domlouváte, že její bolest pomine, že jsou těžší bolesti v životě, které i při své síle přebolí. Bolest zlomeného křídla se zdá lidské holubici k nepřežití těžkou. Ale život přináší mnoho rozptýlení, mnoho podnětů k novému a lepšímu životu. Je proto lépe nepoddávat se žalu, silou vůle jej přemoci a říci si, že je dobře, že vlastnosti nevěrníka odkryty dříve, než bylo pozdě. Najít sama sebe, až první bolest přebolí, nemazlit se s bolestí, neukazovat ji okolí. V tom je hrdinství holubice, že se brzy přestane trápit pro toho, kdo jí nebyl hoden. Přijde nové štěstí, trvalejší, které se po přežitém zklamání teprve patřičně ocení. Zlomené křídlo sroste, rána v srdci se zhojí, oči holubice vzplanou zase vírou v lepší osud, v život vyplněný činností, která v době bolesti byla nejlepší útěchou.

Zrnka moudrosti
  • Spánek je velkomyslný zloděj – okrádá nás o čas, ale dodává nám za to trojnásobné síly.
  • Potkají-li se dva úhlavní nepřátelé ve společnosti, nevšimne si jeden druhého; dvě nepřítelkyně se srdečně líbají.
  • Lež je většinou tak slušně oblečena, že může být uvedena i do nejlepší společnosti. Pravda by běhala nahá, kdyby jí to policie dovolila.
  • Nikdy nebude nenávist na světě překonána nenávistí – nenávist se překoná jen láskou.

Poznámka blogera: text byl převzat z časopisu ŠŤASTNÝ DOMOV, ilustrovaného čtrnáctideníku českých žen a dívek, věnovaného životu rodinnému a domácnosti, ročník XXII. z roku 1927, jehož vydavatelem bylo nakladatelství ŠOLC A ŠIMÁČEK, společnost s r. o. PRAHA. Jméno autorky(autora) nebylo, bohužel, uvedeno.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Vážení čtenáři, pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse kecá někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění: Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků do blogu, tak malý návod najdete zde
Pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svů blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní kvalitního blogu.

Jiří Krejčí

BřeťaMým......11:3218.10.2008 11:32:22

Počet příspěvků: 1, poslední 18.10.2008 11:32:22 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00