Toulky Pobaltím – Tallinn – 3

pátek 21. listopad 2008 09:00


Minule jsme ukončili procházku Dolním městem u Velké mořské brány zvané Suur Rannavärav a kruhové dělostřelecké věž z 16. století, zvané Paks Margareta (Tlustá Markéta). Dnes si nejprve prohlédneme vnější stranu zachovalých hradeb, podle které půjdeme až k dochovanému předmostnímu opevnění u brány zvané Viruvärav (Viruská brána), kterou vstoupíme do ulice Viru tänav a budeme pokračovat v prohlídce Dolního města.

552-viru.jpgMezi věží Paks Margareta (Tlustá Markéta) a bránou Viruvärav (Viruská brána) je celkem pět zachovaných věží. Od ní dojdeme ulicí Viru tänav na náměstí Vana turg, odkud se dáme doprava ulicí Vene tänav, kde je skupina
552-dom-klast.jpgbudov bývalého dominikánského kláštera z roku 1246, na kterou 210-tal-ulicka.jpgnavazuje klášter sv. Kateřiny doplněný přístavbami z 16. století, které sloužily jako chudinská nemocnice. Jak jsem se dověděl, tak dnes je možné navštívit tyto historické prostory s průvodci v dobových kostýmech. Hned v sousedství za zdí je pasáž sv. Kateřiny, v době mých návštěv velmi nevzhledná, ale dnes zde sídlí ve starých domech umělci, řemeslníci a skláři, takže může obdivovat jejich dovednost a také si jejich díla ihned koupit.
552-DominicanMon.jpg

Z ulice Vene tänav odbočíme u věže Munkidtavune do ulice Side tänav, kde uvidíme dům, který patřil od16. století až do roku 1940 kupecké Gildě nazvané poněkud exoticky Bratrstvo Černohlavých. Zde odbočíme vlevo do ulice Pikk tänav vydáme se směrem na náměstí 210-Puhavaimu-Kirik.jpgRaekoja Plats. Přijdeme ke třetímu kostelu v Dolním městě, kterým je  Pühavaimu kirik (kostel sv. Ducha) ze 14. Století, jenž hrál v historii Estonska významnou roli. Byly tu, jako první v zemi, konány bohoslužby v estonštině. Pracovali zde významní estonští literáti (kronikáři) a učitelé. Dochovala se originální vnitřní výzdoba, gotické dřevořezby, oltář a nejstarší veřejné hodiny. Pokračujeme přes náměstí Raekoja Plats a ulicí Viru tänav 210-hodiny.jpgna náměstí Vana turg, kde si na rohu ulice Niguliste tänav  prohledneme dům č. 1 zvaný Piiskop maja (Biskupský dům), jeho průčelí z 15. století je považováno za nejvýraznější projev uměleckého mistrovství té doby. Ulicí Niguliste tänav  projdeme na ulici Harju tänav a po ní vyjdeme mimo Staré město. Po pravé straně na svahu pahorku Toompea uvidíme dvě věže. 210-KIEK-IN-DE-KOK.jpgPrvní nich je vysoká 48,5 metru. Jmenuje se  Kik-in-de-kök (Pohled do kuchyně) a sídlí v ní městské historické muzeum. Vedlejší věž se jmenuje Neitsitorn. Ve 14. století v ní byly vězněny prostitutky. Dnes je zde kavárna a vinárna, kde naši procházku Dolním městem ukončíme. Příště si prodhlédneme zbývající obrázky ze Strého Tallinnu a teprve potom se vydáme do novějších částí Tallinnu.

552-kik.jpeg

Virtuální prohlídku města najdete zde.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « » Banner Díky Vládě!

Vážení čtenáři, pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. U diskusních příspěvků bez mailové adresy automaticky předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění: Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků do blogu, tak malý návod najdete zde
Pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svů blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba: Na závěr Vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Váš emeritní tapetář

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00