Bolševická čeština v nás

středa 10. prosinec 2008 10:30



Dnes a denně se přesvědčuji, jak hluboko pod kůží mají naši novináři a politici zakořeněnu bolševickou češtinu. Některých výrazů se sice zřekli, ale ještě mnoho dalších běžně používají.

Zmizeli požárníci a stali se z nich opět hasiči. Z počišťovačů se stali opět metaři. I z příslušníků SNB se stali opět policisté. Ale o svých členech hovoří politické strany, jakož i novináři, stále jako o členské základně a o voličích jako o voličské základně, i když členové a voliči nebo krásné české slovo členstvo a voličstvo jsou výrazy jednoslovné. Zajímalo by mne co je, v duchu marxistické filosofie, členskou a voličskou nadstavbou. Asi straničtí papaláši.Takto se vyjadřovali iřrčníci na posledním sjezdu ODS. Je vidět, že ani oni se tohoto nešvaru nezbavili.

V létě mě zaujal Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí, který ve svém článku Spotřebitel má právo znát skutečnou cenu v HN ze dne 02. 08. 2007 hovoří o zákaznících cestovních kanceláří jako o spotřebitelích. Nevím, co by mi řekl majitel obchodu, u kterého jsem se za války učil, kdybych mu řekl, že jsem právě obsloužil dobrého spotřebitele. Asi by mne přetáhl lískovkou nebo řemenem, což by dnes bylo považováno ochránci práv nezletilců za týrání a měl by z toho popotahování před přestupkovou komisí nebo dokonce před soudem. Ale panu náměstkovi se nic nestane, ani mu huba neupadne, přestože to je urážka zákazníka jako hrom. Někteří se pozastavují nad výrazem klient, který používají cestovní kanceláře, ale raději budu klientem než spotřebitelem, protože klient je pouze synonymem zákazníka. Ještě mi chybí Gottwaldovské heslo ČELEM K MASÁM a už si budu připadat jako v reálném socialismu. Pokud budou novináři, politici a státní úředníci používat ve svých slovních i písemných projevech bolševických výrazů a urážet jimi své spoluobčany, potud k nim nebudou mít úctu a budou je považovat za postkomunistický póvl.

Na závěr vám ještě dlužím odpověď na ta vybraná slova. Správně odpověděl ten, kdo uvedl slova fysika a zefýr. Myslím si, že to byl pan Kobylka. Sám už jsem ta slova také zapomněl, ale na předposledním sjezdu abiturientů jsme dělali „maturitu“ a tam se ta otázka objevila.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Vážení čtenáři, pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. U diskusních příspěvků bez mailové adresy automaticky předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění: Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků do blogu, tak malý návod najdete zde
Pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svů blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba: Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00