Tallin – 12

pátek 30. leden 2009 10:30

Dnes se vydáme na návštěvu Etnografického muzea, lépe řečeno skanzenu, v Rokka-al-Mare, ležícího 10 km západně od středu města.

552-skanzen-0.jpg

V lesoparku na mořském břehu jsou soustředěny dřevěné stavební památky starého Estonska, Najdeme zde nejrůznější typy vesnických staveb, jako jsou: selská stavení, usedlosti, větrné mlýny i dílny řemeslníků. Jednotlivé stavby jsou vybaveny dobovým zařízením a nábytkem, stejně jako řemeslnické dílny odpovídajícím náčiním. Skanzen byl otevřen v roce 1957, ale do roku 1967 sem vstup povolen pouze na zvláštní povolení a pouze občanům CCCP. Když jsem zde byl v roce 1967 na své první návštěvě bylo to těsně po přesunu Baltské flotily sovětského válečného loďstva z tamního přístavu a Tallinn byl pouze několik měsíců otevřeným městem. Při návštěvě skanzenu byly na břehu moře ještě zátarasy z ostnatého drátu jako památka na pobyt pohraničníků. K moři se dalo projít pouze úzkými, několikrát zalomenými, průchody u nichž byla otevřená vrata a v zálivu kotvilo několik válečných lodí.  Dnes už je to tam docela jiné, jak se můžete přesvědčit z následujících snímků a videí.

552-skanzen-1.jpg

552-skanzen-2.jpg

552-skanzen-4.jpg

552-skansen-6.jpg

Estonian Open Air museum


Baltic sea from Estonian Open Air Museum

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a dokazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00