Karel Čapek: Slova a úsloví – 2

neděle 8. únor 2009 10:00




        MÝM ČTENÁŘKÁM A ČTENÁŘŮM
             K NEDĚLNÍMU ZAMYŠLENÍ

200px-bryle.jpg
Už staří Římané

     Diskutujeme o výhodách klasického vzdělání; dobrá, diskutovat lze o všem, zejména o věcech, které jsou „mimo diskusi“. Nic není tak mimo diskusi jako výhody klasického vzdělání; jeho největší výhodou je, že nám při každé příležitosti dovoluje říci: Už staří Římané … dělali to a to.

     Nedávno jsme četli v novinách (nebylo to zrovna v Lidových?), že „už staří Římané vařili pivo“ a říkali mu prý cereviska; za půl roku se snad dočteme objevu, že už staří Římané pivo teké pili. Přednáší se o chovu králíků; klasicky vzdělaný řečník vás ujistí půlhodinovým historickým úvodem, že „už staří Římané znali králíky“. – Tlačí vás kuří oko? „Už staří Římané trpěli kuřími oky,“ Jste snad, promiňte, v okamžité tísni? „Už staří Římané znali dělání dluhů.“ Máte škytavku? „Už staří Římané znali škytavku“. Chtěl byste si zakouřit a nemáte náhodou co? „Už staří Římané kouřili…“ Dost, dost už příkladů; nechci vás nudit, - Cože? Už staří Římané se prý nudili!“

     Diskutujeme o výhodách klasického vzdělání. Dobrá; už staří Římané diskutovali o výhodách klasického vzdělání. (1921)

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a dokazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00