Diktatura nezodpovědných

středa 25. březen 2009 15:55

Tak se jmenuje komentář šéfredaktora MF DNES Roberta Čásenského v dnešním vydání tohoto deníku, ze kterého cituji a na který odkazuji.

„Zopakujme si, proč k hlasování došlo - prý kvůli tomu, že Topolánkův přítel tlačil na reportéra ČT, aby nevysílal o případu poslance Wolfa. Kdyby měla vláda padat kvůli nějakému Dalíkovi a Wolfovi, byli bychom na tom hodně špatně. Jistě, bylo to jen zástupné divadlo, ale právě toto divadlo ukazuje, jak málo odpovědnosti k zemi, kterou spravují, mají někteří politici. Svrhnout vládu České republiky (tak se ve skutečnosti jmenuje, nikoli Topolánkova vláda, jak se jí přezdívá) právě v těchto dnech je výrazem naprostého nepochopení skutečných potřeb země.“

„Svrhnout vládu ve chvíli, kdy by měla (nejlépe ve spolupráci s opozicí) dělat jeden krok za druhým, aby pomohla firmám i občanům přežít ekonomickou recesi, je mírně řečeno nešťastné. A svrhnout ji v době, kdy světové trhy trpí nedůvěrou ke střední a východní Evropě, navíc těsně poté, co padla vláda v krizí zbídačeném Maďarsku, je už vysloveně hloupé.“

„Včera večer se ve Sněmovně bohužel znovu ukázalo, jak moc máme politiků a jak málo „správců věcí veřejných“. Takový „správce“ by totiž s osudem země a její ekonomiky takhle nehazardoval.“

„Česká republika skutečně nyní nepotřebuje dlouhou politickou bramboračku, která právě začíná. Potřebuje snižování daní, rychlé odpisy, zlepšení sociální sítě pro nezaměstnané a řadu dalších protikrizových kroků. Potřebovala by také rychle zase mít funkční vládu. Na tom všem by se Paroubek s Topolánkem měli okamžitě domluvit a projevit tím alespoň nějakou státnickou zodpovědnost. Naděje, že se tak stane, je však mizivá.“

Celá ta šaškárna, která se v poslanecké sněmovně včera odehrála, na mne dělá dojem, že měla být jenom divadlem pro diváky a neměla podle jejích iniciátorů skončit tak, jak skončila. Proto také nebyl na konci žádný potlesk a radost z vítězství, ale určité rozčarování z toho, co nečekali. Absurdní záminka, kvůli které včera padla vláda, bohužel docela přesně vystihuje stav, do jakého se dostala česká politika. Proto jsem zvědav, jak z toho všeho nyní iniciátoři vybruslí.

Celý komentář, pokud si ho chcete přečíst, najdete zde.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Navštivte
cover.jpg
ODS spustila svoji vlastní stránku
na nejpopulárnějším kanálu pro sdílení videa – YouTube.

TV-ODS.jpg
stačí kliknout na každý obrázek

Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00