Pomlázka

pondělí 13. duben 2009 08:00

Pomlázka se čepejří,
panímáma nevěří,
poženem se do dveří,
a ze dveří do kuchyně,
a z kuchyně šup do síně,
tam ji hodně vyšupáme!
Dáme-li se do toho,
budem šlohat kdekoho!

140-velikonoce-4.jpg

Nejstarší zmínka o pomlázce prý pochází ze 14. století. Pospal ji tehdy ve svém velikonočním kázání pražský kazatel Konrád Waldhauser: „…manželé a milenci šlehají se metlami a tepají rukou v pondělí a úterý velikonoční. Ospalé a lenivé časně z rána v pondělí velikonoční házejí do vody nebo alespoň je polévají…“.

_velikonoce02.gif

Pomlázka je dodnes živou tradicí a zároveň jedním ze symbolů Velikonoc. Pojem pomlázka značil a značí svazek spletených vrbových proutků, jako nástroj určený ke stejnojmennému šlehání dívek a žen, prováděného v Pondělí velikonoční (dříve i o Velikonočním úterý, zvané „odplatné outerý“, kdy děvčata oplácela hochům). Pomlázkou je také nazýván výsledek koledování, ojediněle se s tímto názvem setkáme u jména pokrmu (plzeňská nádivka „Sekaná pomlázka z pomletého masa“). V okolí Dobrušky místo odplatného outerý chodí děvčata na koledu dva týdny před Velikonocemi, čímž jsem byl po svém přistěhování do města před jedenačtyřiceti lety velmi překvapen, protože jsem se s tímto zvykem v jiných místech republiky, kde jsem bydlel, nesetkal.

Pomlázka (tedy prut – nástroj ke šlehání) měla a má mnoho podob i krajových názvů. Z některých vybírám:

  • Binovačka a vinovačka - (pomlázka pletená z prutů vinné révy).
  • Dynovačka – z Chodska (znamená nástroj šlehání a koledu)
  • Houdovačka, hodovačka - (odvozené od hodu - velkého svátku, spojeného s hostinou).
  • Koleda - jihomoravské Vranovsko.
  • Kyčkování, kyčkovanka, kyčka - Opavsko.
  • Mrskút, mrskot, mrskut, mrskanda, mrskačka - název používaný na jižní a střední Moravě.
  • Pomihod, pamihod, pomrhod - (zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody) - střední Čechy, zejména na Rakovnicku.
  • Sekačka - Žďársko.
  • Šlahačka, šlahání, šlehačka, vyplácání - oblast jihovýchodní Moravy.
  • Šmigrust, šmirgust, šmekúrst, šmekustr, šmykustr, šmerkust, šmerkous - severní Morava a východní Čechy.
  • Tatarec, tatar - střední Morava.
  • Korbáč, karabáč – Morava (původ slova pochází z tureckého kyrbáč - bič, důtky)

dalšími většinou jen regionálními názvy byly: Žila, žíla, metla, švihačka, šihačka, šihota, , čugár, kančúch, roučačka a mnoho dalších.

Za mého mládí musel umět uplést pomlázku každý chlapec. Pomlázky se pletly různě velké. Od malých, které se nosívaly stočené v kapse, přes klasické, s nimiž se chodilo na koledu, až po téměř dva metry dlouhé, tzv. obřadní. Šlehání symbolizovalo předání svěžesti, mladosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Děvčata se šlehala, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. V hospodářství vyšlehal hospodář čeládku, aby nebyla líná a zašel i chléva, kde vyšlehal krávu, aby se brzy otelila. Šviháním ovocných stromků se měl ovocný sad probudit ze zimního spánku k další úrodě. Vdaným ženám se pomlázkou vyháněl zlý jazyk. Šlehalo se také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.

250-velikonoce300.jpg

Ovšem v západních státech českou pomlázku nechápou. Švihání dívek a žen o velikonočním pondělí je prý středověký zvyk, na který se dívají s povytaženým obočím a nepochopením. Pohanské tradici, podle níž jsou Češky o velikonočním pondělí zmrskány vrbovými pruty, prý neuniknou ani babičky. Velikonoce jsou prý pro některé ženy svátkem hrůzy a pomlázka příznakem středověkých poměrů v Čechách. Muži po celé České republice na velikonoční pondělí veřejně bijí ženy, aniž by jim hrozilo zatčení či trestní stíhání. Útočníky s pomlázkami pak zbité oběti odmění malovanými vajíčky a často i skleničkou alkoholu. Proto se v tento den zvyšuje množství nehod zaviněných alkoholem, což je jediná pravdivá informace o Velikonočním pondělí.

Režisérka Helena Třeštíková, která natočila řadu dokumentů o českých ženách, se však domnívá, že násilí na ženách nelze s velikonocemi spojovat a řekla „Připadá mi to nepochopitelné. Pomlázka je docela roztomilá tradice, kterou bych, v žádném případě, nerušila.“ Proto pánové šlehat, ale s citem, abychom nebyli považováni za barbary.

550-kolednik.jpg

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Navštivte
-cssd-proti-vam-1.jpg
ODS spustila svoji vlastní stránku
na nejpopulárnějším kanálu pro sdílení videa – YouTube
TV-ODS.jpg
stačí kliknout na každý obrázek.

Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00