Dnes je svátek patrona skautů z celého světa

pátek 24. duben 2009 10:00

Sv. Jiří se stal pro svou odvahu, čestnost a vysoce mravní jednání patronem skautů, skautského bratrství, na celém světě. Každoročně si právě na jeho svátek připomínají čeští skauti toto bratrství na nádvoří Pražského hradu u jeho sochy na třetím nádvoří Pražského hradu v těsné blízkosti Svatovítské katedrály.

-lilie.jpg

Svatý Jiří, i přesto, že není zmiňován v žádných historických dokumentech, je pokládán za významnou historickou osobnost. První zmínky o něm pocházejí z 5. století. Rozsáhle o něm referuje Zlatá legenda ze 13. století. Z důvodů nedoloženosti byl v roce 1969 vyňat z katolického Všeobecného kalendáře, ale v roce 1975 byl tam opět navrácen.

Podle legend, se narodil v křesťanské rodině kolem roku 270 n.l. v Kapadokii, dnešním Turecku. Jeho otec pocházel také z Kapadokie a sloužil jako důstojník v římské armádě. Jeho matka byla z Lyddy (Lýdie), Palestina (dnešní Lod, Izrael). Jako vdova se po čase se svým synem vrátila do svého rodného města, kde mu poskytla vzdělání.

Mladý Jiří vstoupil po vzoru otce do armády brzy po dosažení dospělosti. Dokázal být dobrým vojákem, a proto byl povyšován. Po svých dvacetinách obdržel titul Tribuna a následně se stal rytířem. Tou dobou byl umístěn v Nikomédii jako člen osobní stráže římského císaře Diokleciána.

V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiřímu bylo nařízeno účastnit se perzekucí, ale namísto toho se Jiří přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Rozzuřený Dioklecián ho nechal mučit za zradu a poté nařídil popravu.

Po různých mučeních, např. trháním kolem s hřeby, byl Jiří popraven stětím před Nikomédijskou obrannou zdí 23. dubna 303. Tento skutek přesvědčil císařovnu Alexandru a pohanského kněze Athanasia k přestoupení ke křesťanství. Jeho tělo bylo navráceno do Lýdie na pohřeb, kam mu brzy začali chodit vzdávat úctu křesťané jako mučedníkovi.

Příběh o sv. Jiří a drakovi je východního původu. Do našich končin byl přinesen Křižáky a jeho nejranější známá literární podoba pochází z počátku jedenáctého století. Podání o hrdinských skutcích a zázracích světce lze však vystopovat zpět až do století osmého. Legenda praví, že na úsvitu třetího století terorizovala obyvatelstvo libyjského Silene obluda, která vylézala z mokřin, měla křídla, dlouhý zakroucený ocas, zelenou krokodýlí kůži a svým jedovatým dechem oslepovala všechno živé. Obyvatelé museli každý den na chvíli vypudit draka z hnízda kvůli vodě. Aby tak mohli učinit, nabízeli drakovi lidskou oběť, kterou určil los. Netrvalo dlouho a los padl i na krásnou královskou dceru Alkyonu. Jiří, který na svých cestách jel právě kolem, se postavil drakovi a princeznu osvobodil. Drak pro něj ztělesňoval všechno zlo, proti kterému Jiří přísahal Bohu bojovat. Šťastní obyvatelé Silene se nato z vděčnosti nechali pokřtít a přijali křesťanství.

V aktech starých mučedníků je často označován jako "bythios drakón" (drak z podsvětí) sám císař Dioklecián. Zdá se velmi pravděpodobné, že právě tato skutečnost má největší podíl na vzniku legendy o Jiřím jakožto drakobijci. Hrdinský mučedník, který silou víry v Krista přemohl všechny svody světa a zvítězil nad šelmou zla, lsti a přetvářky. A je to právě sv. Jiří, který je zařazen do skupiny Čtrnácti svatých Pomocníků, kde je vzýván jako ochránce při pochybnostech ve víře.

Poselství svatojiřské legendy o vítězství pevné a opravdové víry vyniká nejvíce ve světle velikonoční doby, do níž spadá památka našeho světce. Velikonoce jsou především svátky víry v Boží moc a moudrost.

Svatý Jiří se stal patronem několika zemí: v prvé řadě Palestiny, rodné země matky Jiřího, Gruzie, Anglie, Moskevského velkoknižectví i Ruska samého, dále Katalánie, Řecka, Bulharska. Je patronem měst Janova, Moskvy, Ljubljany a mnoha dalších míst.

255-baz-sv-jiri.jpg255-rotunda-rip.jpg

Od nejstarších dob mu také bylo zasvěcováno množství kostelů. V našich zemích můžeme úctu svatého Jiří doložit zasvěcením mnoha sarkrálních staveb, a to již v době románské. Můžeme tu vzpomenout baziliky na pražském hradě, rotundy na vrchu staroslavného Řípu či prvního kostelíka na Dómském vrchu v Litoměřicích, doloženého již na sklonku desátého století. V celých Čechách bychom pak napočítali téměř sedmdesát kostelů, které nesou titul svatého Jiří. A k nim se druží ještě velká řada drobných kaplí, soch či Božích muk, kde bychom se s naším světcem také mohli setkat. Nejznámější jeho socha u nás je na třetím nádvoří Pražského hradu v těsné blízkosti Svatovítské katedrály, zhotovená již kolem roku 1330.

Od středověku je sv. Jiří patronem rytířských řádů - jedna z formulí pasování na rytíře začíná: "Ve jménu Božím, svatého Jiří a svatého Michala..."; vojáků, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, pocestných a hlavně rolníků. Proč právě rolníků? Jméno Jiří je vlastně složeninou vzniklou ze slov geos (země) a orge (stavět). Také jméno Geórgos je řeckého původu a je složeno z gé (země) a ergon (práce). Interpretace je stejná jako v latině - tedy zemědělec či rolník.

V církevním kalendáři je svátek sv. Jiří uveden 23. dubna. U nás je však s ohledem na český národní svátek sv. Vojtěcha slaven až den následující.

Cizojazyčných ekvivalentů jména Jiří je mnoho: slovensky Juraj, polsky Jerzy, rusky Jurij, Georgij, maďarsky György, italsky Giorgio, španělsky, portugalsky Jorge, holandsky, anglicky George, Yorick, dánksy Georg, Jorgen, švédsky Georg, Göran, německy Georg, York, Jürgen, řecky Georgios, novořecky Jorgos, latinsky Georgius.

    K nejznámějším pranostikám patří:
  • Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
  • Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
  • Před Jiřím sucho, po něm mokro.
  • Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm ošklivo.
  • Jasný Jiří - pěkný podzimek.
  • Na svatého Jiří se rodí jaro.

550-jiri001.jpg
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »

Navštivte
-cssd-proti-vam-1.jpg
ODS spustila svoji vlastní stránku
na nejpopulárnějším kanálu pro sdílení videa – YouTube
TV-ODS.jpg
stačí kliknout na každý obrázek.

Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00