Tentokrát se musím Jiřího Paroubka zastat

pondělí 18. květen 2009 10:00

Jistě všichni víte, že Jiří Paroubek rozhodně nepatří mezi mé oblíbence a že ho velmi často dosti ostře kritizuji. To však neznamená, že nemám pochopení pro některé jeho problémy s novináři. Včera jsem si na jeho blogu přečetl článek z 12. 05. 2009, ve kterém si pod názvem ►Kde rozum zůstává stát◄ stěžuje na týdeník Reflex, který požádal jeho manželku o rozhovor. Když jsem si ty otázky přečetl tak jsem musel dát za pravdu, že jsou to otázky nechutné a dehonestující, které neumožňují věcně odpovědět. Přesvědčte se sami, zde jsou některé z nich:

  • Tušíte, že nosíte v břiše tak tři až pět procent volebních preferencí sociální demokracie?
  • Pravděpodobně odpovídáte, že je to nesmysl a že je urážlivé takto uvažovat o zrození nového života, ale spousta lidí si to myslí.
  • Nemáte pocit, že marketingově vzato, očekávání dítěte vašemu muži při volbách pomůže? Upřímně...
  • Z jakého důvodu jste se stala, respektive stali tak oblíbeným cílem médií?
  • Váš muž s oblibou na média útočí, nemyslíte si, že někdy i za něj sklízíte, co zasel?
  • Jak si vás váš muž namlouval?
  • V dobách, kdy jste byla přítelkyní Jiřího Paroubka, útočil on v rámci předvolební kampaně na neuspořádané rodinné poměry Mirka Topolánka. Co jste si přitom myslela?
  • Váš muž působí na veřejnosti arogantně, doma takový asi není, že?
  • Už svou aroganci na veřejnosti někdy přehnal? Vyčetla jste mu to?
  • Upřímně, jaké to je žít s mocným mužem?
  • Ať chcete nebo ne, ač jste úspěšná tlumočnice, je z vás zvláště v řadách sociální demokracie ta „předsedova Petra“. Jak to prakticky vypadá být předsedovou Petra?
  • Jak se do toho vetkne mimino?
  • Váš muž je jistě přitažlivý pro určité typy žen, jak si ho udržíte? Té před vámi se to nepodařilo...
  • Jste právě šťastná?
Tímto u mne Rexlex, který jsem už kritizoval v souvislosti s dehonestací Václava Klause, na úroveň toho nejpokleslejšího bulváru. Je to o to horší, že tak nechutné otázky připravila podle některých indicií žena.
Celý článek Jiřího Paroubka si můžete přečíst zde.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
544--reseni-misto-straseni.jpg
modry-tym-v1-545x245.jpg
-cssd-proti-vam-1.jpg
TV-ODS.jpg
Stačí kliknout na každý z těchto tří obrázků.
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00