Pár slov k diskusi na bigblogeru

středa 20. květen 2009 10:00

Vím, že na titulku by neměly patřit stížnosti na diskutující, přesto jsem nucen napsat vyjádření k diskusi na svém blogu, protože by mi tisíc znaků povolených v diskusi nestačilo. Často se mi totiž stává, že  některý z diskutujících mi vytýká, že neodpovídám na jeho diskusní příspěvek přímo pod článkem, kterého se týká, ale že diskutuji pouze s těmi, co uvedou svoji mailovou adresu. Prý je to nedemokratické, sobecké, nafoukané a nevím jaké ještě. Proto si nestěžuji, ale pouze se vyjadřuji k tomuto problému.

Ono se řekne diskuse. Ale ví většina „diskutérů“ co toto slovo znamená? Podle toho jak sledují diskusi, nejen na svém blogu, tak se většina „diskutérů“ domnívá, že mohou autora i ostatní diskutující zesměšňovat, blábolit nesmysly, opakovat stále stejné urážky, které považují za vrcholně vtipné, spílat a vyhrožovat autorovi i diskutujícím. I absolvent zvláštní školy, který se naučil zacházet s počítačem, si zde připadá jako filosof a nepřekonatelný mudrc, který to autorovi, tomu blbovi, nandá kdykoli, třeba i o druhé hodině ranní po své dávce piv nebo rumu. Tak se postupně stalo, že se na každém blogu usadilo několik jedinců, kteří se vzájemně napadají čtyřiadvacet hodin denně. Tato virtuální válka jim asi nahrazuje svět hrdinských střetů pravěkých lovců mamutů, o které je moderní doba okrádá. Někde si musejí svůj adrenalin „uvolnit“, když jsou na provozování adrenalinových sportů příliš zbabělí.
V poslední době se vyskytují i takoví diskutéři, kterým jeden nick nestačí a používají jich několik. Jeden z těch „vtipných“ diskutérů dokonce používá „upravené“ jméno mého syna, kde jeho příjmení zaměnil mužským tvarem příjmení jeho manželky. Také zná i jeho mailovou adresu, kterou pod svými „diskusními“ příspěvky uvádí. Asi ho nebo mě nemá příliš v lásce a tak mně tímto způsobem obšťastňuje. Pokud mu to dělá dobře, nechť si poslouží.
Netvrdím, že jsou takoví všichni diskutující. K tomu mám opravdu daleko. S těmi, kteří mají chuť si opravdu popovídat a uvedou svoji mailovou adresu, si velmi rád popovídám i v případě, že se naše názory diametrálně liší. Když už nic jiného, tak každému z těchto diskutujících za příspěvek poděkuji, ovšem mimo těch, kteří mě vulgárně osočují či uvedou falešnou či neexistující mailovou adresu. Těm, kteří svoji adresu neuvedou, byť bych si i s nimi rád popovídal, neodpovídám proto, že neuvedením mailové adresy dávají jasně najevo, že o odpověď nestojí. Pokud bych ji napsal do diskuse, tak nemám záruku, že si ji přečtou.
I přes některé nepříjemné zkušenosti s některými „diskutéry“ jsem zásadně proti tomu, aby byla diskuse pod články zakazována či mazána. Pokud si někdo potřebuje vybít svůj vztek, tak je mnohem lepší, když si ho vybije pomocí slov, než aby někde ničil cizí majetek nebo, nedej Bože, aby šel někoho zmlátit či dokonce zabít.
Na závěr ještě rada kolegům blogerům: Chovejte se vůči diskutujícím podobným způsobem a hlavně se nenechte otrávit „diskutéry“, tím byste jim udělali velikou radost, kterou si nezaslouží.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
544--reseni-misto-straseni.jpg
modry-tym-v1-545x245.jpg
550-evropa-nebo-cesko.jpg
TV-ODS.jpg
Stačí kliknout na každý z těchto čtyř obrázků.
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek diskutujících a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00