Karel Čapek: Zakročování rozvážných živlů a Co je požehnané

neděle 21. červen 2009 10:00


        MÝM ČTENÁŘKÁM A ČTENÁŘŮM
             K NEDĚLNÍMU ZAMYŠLENÍ
              NĚCO OD KARLA ČAPKA

200px-salek.jpg

Zakročování rozvážných živlů
Zakročení rozvážných živlů se děje všude tam, kde se nestane něco, co už by se málem mohlo stát. Například: dík zakročení rozvážných živlů nedojde k nějaké rvačce nebo defenestraci. Z toho je zjevno, že rozvážnost nevede k tomu, aby se něco stalo, nýbrž aby se něco nestalo. Jakživo by se nesmělo říci, že „dík zakročení rozvážných živlů vypukla francouzská revoluce“, nebo že „dík zakročení rozvážných živlů se rozpoutal boj na celé čáře“. Ještě dobře, že Pán Bůh stvořil nejprve nebe a zemi a potom hovada i havěť polní a teprve hodně později (stvořil-li je vůbec) rozvážné živly. Jinak by Bible začínala slovy: „Dík zakročení rozvážných živlů nedošlo ke stvoření světa,“ Za tím tečka a konec. (1923)
Co je požehnané
I v tomto nevědeckém zůstaly dvě věci požehnány: tloušťka a jisté požehnané stáří. Manželství například už není požehnané, ačkoli je řekněme také nepříjemné; v nejlepším případě je požehnáno dětmi. Fakt, že tloušťka platí za požehnanou, je snad atavismu z dob kanibalských. Požehnané stáří je to, ve kterém se umírá: „Umřel v požehnaném věku osmdesáti let.“ Tedy věk čtyř let, kdy dostal první kalhoty, nebyl nikterak požehnaný, ani věk čtrnácti let, kdy se poprvé zamiloval, ani hodně pozdější, kdy dostal trochu rozumu. Je to fatální věc, že požehnaného věku dosáhneš teprve tím, že umřeš; to už je na požehnání trochu pozdě. (1923)
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
modry-tym-v1-545x245.jpg
TV-ODS.jpg
Stačí kliknout na každý z těchto obrázků.
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00