Před stodeseti lety se narodil Ernest Hemingway

úterý 21. červenec 2009 10:00

americký prozaik, žurnalista a esejista, autor moderního románu i povídky a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1954, považovaný za čelního představitele tzv. ztracené generace.

Narodil se 21. července 1899 v Oak Parku jako druhé ze šesti dětí v rodině venkovského lékaře. Po menších neshodách s matkou odešel po střední škole z domova. Začal pracovat jako reportér pro časopis Star v Kansas City. Pro špatný zrak nebyl odveden do války, a tak prostřednictvím Červeného kříže jako řidič ambulance odjel na italskou frontu. Toužil být v centru válečného dění, proto v červnu 1918 přestoupil a stal se správcem polní kantýny určené pro muže z přední linie. Po zasažení minou byl převezen do Milána, kde se podrobil několika operacím. Po propuštění byl vyznamenán stříbrnou medailí za statečnost a přidělen k italské pěchotě, kde sloužil až do konce války. Z armády byl propuštěn 4. ledna 1919 a vrátil se do Ameriky, kde opět nastoupil do časopisu Star.
V roce 1920 se oženil s Halley Richardsonovou, s níž měl dva syny. Jako zahraniční zpravodaj se s rodinou odstěhoval do Paříže. Zde se začal plně věnovat své tvorbě. Manželství skončilo rozchodem. Druhou ženou se stala Pauline Pfeifferová, s níž měl další dva syny. Rodina se odstěhovala na Floridu, ale po tragické události se vrátil do Evropy, do Španělska, které ho doslova nadchlo. Na jaře roku 1932 odjel na Kubu, kde napsal velmi zdařilá díla. V roce 1933 podnikl výpravu do Afriky. Po Africe se vrátil do Španělska, kde až do roku 1938 působil jako zahraniční korespondent. 2. světovou válku trávil převážně na Kubě. V roce 1944 působil v Londýně jako autor reportáží z fronty v Normandii. Zde poznal taky svou novou ženu Mary Welshovou. Trpěl depresemi, které ho spolu se zdravotními obtížemi dohnaly 2. července 1961 k sebevraždě.
Psal převážně o mužích vedoucích nebezpečný způsob života (např. o vojácích, rybářích a lovcích), respektive o toreadorech provozujících býčí zápasy. Jeho díla jsou oslavou jejich odvahy, ale také sondou do jejich psychologie a do pozadí jejich skutků. Pod vlivem modernistických autorů (zejména Ezry Pounda a Gertrudy Steinové) a požadavků objektivního žurnalismu si vypracoval charakteristicky úsporný, citově nezaujatý styl, často založený na pouhém záznamu dialogu (tzv. "objektivní vypravěčství").
Většina jeho děl byla inspirována bohatými osobními zážitky - dětské zkušenosti z Michiganu, kontakt s přírodou a motivy války se objevují už v jeho prvních povídkách. Později se stal mluvčím tzv. "ztracené generace" - válkou poznamenaných a rozčarovaných Američanů, hledajících útočiště zejména v Paříži. První světovou válku prožil dobrovolně v Evropě, ve dvacátých letech působil ve Francii jako korespondent listu 'Toronto Star'. Během španělské občanské války pomáhal bojovat proti nastupujícímu fašismu. Ve svém poválečném díle zobrazil člověka uprostřed válek a násilí a vzdal hold lidské statečnosti, zobrazil však i život umělecké bohémy. Vzápětí po nástupu diktátorského politika Fidela Castra k moci v roce 1960 opustil Kubu a vrátil se do Spojených států. Postupem času však neunesl tíhu vlastní samoty a spáchal sebevraždu, když se v Ketchumu ve státě Idaho zastřelil.

« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
540-vek001.jpg
540-muzic.JPG
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

seniorTO Vašek18:5322.7.2009 18:53:33
VašekNaprosto charakteristické10:0022.7.2009 10:00:04
Jirka B.V rodině E.Hemingwaye byly sebevraždy08:2922.7.2009 8:29:04
Josef KobylkaJirko B., IP: 80.188.224.xxx19:3921.7.2009 19:39:14
Pavelosobnost pro me rozporuplna19:3521.7.2009 19:35:40
MirekMě je docela putna18:4421.7.2009 18:44:34
Josef KobylkaMilý Marku, mýlíte se, jeho knihy mám17:3121.7.2009 17:31:02
marekPane Kobylko,14:4921.7.2009 14:49:26
Josef KobylkaV životopise Vám chybí jeden důležitý údaj12:0921.7.2009 12:09:44

Počet příspěvků: 12, poslední 22.7.2009 18:53:33 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00