Před čtyřiceti lety přistáli první lidé na měsíci

pondělí 20. červenec 2009 09:00

Pohled na zemi od Apolla 11

20. července 1969 ve 21 hodin a 17 minut středoevropského času, přistál na Měsíci přistávací modul „Eagle“ kosmické lodi Apollo XI. Na jeho palubě byli astronauti Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin. Třetí muž posádky, Michael Collins, kroužil ve velitelském modulu kolem Měsíce.

apollo11crew-544.jpg

Apollo_11_hires-255.jpgMise Apolla 11 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska 16. července 1969. Po jednom a půl obletu Země se velitelský a servisní modul oddělený od posledního stupně nosné rakety Saturn V. úspěšně spojil s lunárním modulem a spolu se vydali na cestu k Měsíci.
Velitelský modulu, "Columbia" Apolla 11 byl třimístný. Tento řídící modul, číslo 107, vyrobený firmou Rockwell, byl jednou ze tří částí kompletní kosmické lodi Apollo. Dalšími dvěma díly byly servisní modul a lunární modul, nazvaný "Eagle" (Orel). Servisní modul obsahoval hlavní kosmické pohonné systémy a spotřební materiál, zatímco v lunárním modulu byla dvě místa pro Armstronga a Aldrin a vše potřebné  k sestupu na povrch Měsíce 20. července. Velitelský modul také sloužil pro návrat astronautů na Zemi.
20. července nad odvrácenou stranou Měsíce Michael Collins z velitelského modulu Columbia důkladně zkontroloval lunární modul Eagle, který se jen krátce předtím oddělil a otáčel před velitelským modulem. Zanedlouho Armstrong a Aldrin zažehli motory lunárního modulu a začali svůj sestup na povrch.
Brzy však zpozorovali, že motory byly v činnosti déle a Eagle byl o čtyři sekundy před plánovanou trasou a přistával na kilometry daleko od původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač hlásily hned několik poplachů způsobených vychýlením z plánované trasy. To přinutilo posádku kontrolovat řízení modulu. V řídícím středisku NASA mladý operátor Steve Bales oznámil řediteli letu, že přes poplachy je bezpečné pokračovat v sestupu. Poplachy, které generoval program lunárního modulu, signalizovaly, že počítač není schopen dokončit výpočty ve vyhrazeném čase („executive overflows“). Jak se později zjistilo, příčinou bylo, že počítač strávil neplánovaný čas obsluhou potkávacího radaru, který se během sestupu nepoužíval. Steve Bales za svoje „pokračujeme“ v napjaté chvíli sestupu obdržel Medaili svobody (Medal of Freedom).
Místo pro přistání lunárního modulu programu Apollo, v jižní části Moře klidu (Mare Tranquillitatis) okolo 20 km jihozápadně od kráteru Sabine D, bylo vybráno proto, že bylo automatickými povrchovými sondami Ranger 8 a Surveyor 5 stejně tak i orbitálními mapovacími sondami Lunar Orbiter charakterizováno jako relativně ploché a hladké a tím pádem nevyžadovalo přílišnou námahu posádky. Armstrong ho pohotově hned po přistání nazval „Tranquillity Base“ (Základna Tranquility/Základna klidu).
Hned jak posádka mohla obrátit svou pozornost zpět k výhledu ven, kosmonauti viděli, že počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů v okolí velkého kráteru. Armstrong převzal ruční řízení nad lunárním modulem a navedl ho na přistání v 20:17 UTC s méně jak 30 sekundovou palivovou rezervou. Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně považují slova Neila Armstronga „Houston, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“, ačkoliv fakticky to byly Aldrinova slova „Hladké přistání“ (anglicky „Contact Light“), které vyslovil po té, co se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce.
Apollo-XI-255.jpg21. července 1969, ve 3 hodiny a 56 minut, sestoupil Neil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. „Pro člověka je to jen malý krůček, ale pro lidstvo veliký skok,“ prohlásil poté, co narušil prašný povrch měsíčního Moře klidu podrážkami svých bot. Druhý astronaut, Edwin Aldrin, ho vzápětí následoval. První kroky lidí na Měsíci sledovalo v přímém přenosu půl miliardy televizních diváků. Ten, který byl Armstrongovi s Aldrinem nejblíže, třetí astronaut Michael Collins, je neviděl. Nemohl. Jeho modul byl právě za odvrácenou stranou Měsíce, mimo rádiové spojení. Není to ironie? Armstrong s Aldrinem v Moři klidu vztyčili americkou vlajku, instalovali přístroje, odlehčili Měsíci o zhruba 21 kilogramů hornin a po 135 minutách se vrátili do kosmické lodi a vydali zpět k Zemi.
apollo-544.jpg24. července bezpečně přistáli ve vlnách Pacifiku.
apollo6-g1-544.jpg


Apollo 11 - 1/4 
Apollo 11 - 2/4 
Apollo 11 - 3/4 
Apollo 11 - 4/4 


« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
540-vek001.jpg
540-muzic.JPG
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

kosmonautŠkoda, že10:1221.7.2009 10:12:52
NULINo, a tohle jsem právě14:3520.7.2009 14:35:54

Počet příspěvků: 4, poslední 21.7.2009 10:12:52 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00