Za zdraví se platí, jde o to jak

čtvrtek 23. červenec 2009 10:00

Ve včerejší Mladé frontě DNES vyšel zajímavý článek od předsedy sdružení Občan a ředitele Odboru strategie a rozvoje VZP Pavla Vepřeka Protože by mohl zajímat i vás, tak přináším několik citací a nakonec i odkaz na celý článek.

Ihned v úvodu uvádí názor, který musí každý soudný člověk podepsat: „Na zkušenosti, které redaktorka MF DNES získala z návštěv gynekologických ordinací, je možné nabídnout několik vhodných reakcí. Můžeme připomenout poctivé a obětavé lékaře a lékařky věnující se pacientkám s plným nasazením bez dalších peněžních přirážek. A že to není jenom virtuální realita, vím od své ženy, která jednu takovou navštěvuje. Jako protipól se nabízí vzít si na paškál pokleslost lékařské etiky a volat po nápravě mravů. Ciceronovo zvolání o časech a mravech „O tempora, o mores!“ se stále svěže zelená.“
Také s názorem: „Aby se pokřivené vztahy mezi lékaři a jejich pacientkami mohly začít narovnávat, je nutné se smířit se skutečností, že medicína není provozována z altruismu, ale jako zdroj obživy. Přirozená touha každého z nás vydělat si co nejvíce naráží na ochotu ostatních nám za poskytované služby zaplatit. V prostředí s respektovanými pravidly a veřejně dostupnými informacemi se o nastavení rovnováhy spolehlivě postará vysmívaná neviditelná ruka trhu. V prostředí s nefunkčními pravidly a informacemi pod pokličkou hledá rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou ta samá ruka, jenže v černém.“ plně souhlasím.
Také je potřeba si uvědomit, že před dvaceti lety patřilo uplácení ke koloritu doby, protože: Uplácelo se za tvrdé sparty v trafice, za játra u řezníka, za výměnu vadného sifonu na OPBH, za zakoupení auta v Mototechně.“ Ani dnes: „Černý trh nevznikl v některých oblastech zdravotnictví ze zvýšené koncentrace uličníků, ale proto, že v nich nefungují pravidla upravující vzájemné vztahy. Že by bylo dobré to dát do pořádku, je nasnadě, zbývá maličkost - dohodnout se, jakým způsobem.“ A to s takovými odborníky na zdravotnictví, kterým tato „pravidla“ vyhovují, jako je např. MUDr. David Rath, jde velmi těžko.
Plně souhlasím s názorem, že: „Veřejný systém, který efektivně zajistí dostupnost potřebné péče, potřebuje doplnění o soukromý systém, který vyjde vstříc individuálním přáním za individuální peníze. K tomu se přiblížíme přesnějším vytyčením hranice mezi tím, co platí veřejný systém, a tím, co je už za naše. Ceníky by měly být veřejné, stejně jako jsou už zavedeným obyčejem u stomatologů.“
Stejně tak souhlasím i se závěrem: „Jestli za placené služby budou pacienti platit lékařům přímo, nebo prostřednictvím komerčního pojištění, je už jenom technická otázka. Čili karty na stůl, konec s pokrytectvím a statečně vpřed.“ Ovšem na závěr se musím zeptat: „Pochopí tuto jednoduchou poučku naši socialističtí odborníci na zdravotnictví počínaje MUDr Davidem Rathem a nevím kým vším konče, nebo budou slibovat lidem oranžové z nebe? Ovšem pokud vím, tak oranžové nebe je vždycky předzvěstí pěkné průtrže mračen.
Celý text, pokud máte zájem si ho přečíst, najdete zde.
A nakonec jeden zajímavý bilboard
554-bez-obav.jpg
Kliknutím na obrázek uvidíte více zajímavých obrázků.
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
540-vek001.jpg
540-muzic.JPG
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00