Toulky Libereckem – 1

pátek 14. srpen 2009 10:00

Dnes se přesuneme z liberecké části Českého ráje do dalších míst Libereckého kraje. Prvním místem, které navštívíme, bude město Tanvald, protože zde připravuje na zítřek, sobotu 15. srpna 2009, Železniční společnost Tanvald jízdy zvláštních vlaků na unikátní ozubnicové trati z Tanvaldu do Kořenova a Harrachova.

Projížďka „perlou našich železnic“ nabízí v každém ročním období nezapomenutelné pohledy na překrásné přírodní scenérie a dává nám možnost poznat dovednosti našich předků, kteří tuto trať stavěli více než před sto lety bez vymožeností dnešní doby. Proto neváhejte. Stačí si jen vyhledat spojení v jízdním řádu a přesvědčit se na vlastní oči. Zítra máte jednu z mála možností svézt se dokonce historickým vlakem.
Mezi Tanvaldem a Kořenovem budou vlaky vedeny motorovou ozubnicovou lokomotivou T426.0, z Kořenova do Harrachova a zpět parní lokomotivou 310.0134. Historické osobní vozy doplní motorový vůz M240.0. Na nádraží v Kořenově se budete moci svézt na ruční drezíně, navštívit muzeum ozubnicové dráhy a také občerstvit. Podrobnosti najdete zde
Historie trati
Málokterá železniční trať se může pyšnit tolika nej jako jizerskohorsko-krkonošská železniční trať z Tanvaldu do Harrachova, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 035. Zajímavá je nejen unikátním stavebním provedením, ale také svojí bohatou historií. Stala se pravidelným cílem cest pro obdivovatele železnice a technických památek z celé Evropy a v roce 1992 byl úsek Tanvald - Kořenov prohlášen za kulturní památku.
Dnes je z původní 59 km dlouhé rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a Hirschbergem, dnešním polským městem Jelenia Góra, v provozu 12 kilometrů z Tanvaldu do Harrachova. Mezi lidmi se jí říká „kořenovská Zubačka“ nebo také „Polubenka“. 
Trať byla postavena v letech 1899-1902 jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska, jejímž významným střediskem bylo město Hirschberg (Jelenia Góra). Provoz v úseku Tanvald (tehdy Tannwald-Schumburg) - Kořenov (tehdy Grünthal) byl zahájen 30. června 1902 jízdou slavnostního vlaku. Původně se měla jízda konat až do tehdejšího Hirschbergu, avšak zřícení pilíře viaduktu přes řeku Jizeru, těsně před dokončením stavby, tomu zabránilo. Propojení v celé délce 59 km začalo fungovat až 1. listopadu 1902 osobní dopravou. Nákladní doprava začala být provozována až v polovině roku 1903. Od té doby se trať stala pro výrazné zkrácení přepravních vzdáleností významnou spojnicí pro vývoz textilních výrobků do Pruska, stejně tak jako pro dovoz kvalitního hornoslezského uhlí a surovin pro sklárny. Časně započatou elektrifikaci na pruské straně zdržela první světová válka, a tak první elektrický vlak přijel z Pruska do dnešního Kořenova (tehdy Polubného), coby společné přechodové stanice s čilým osobním i nákladním provozem, 15. 2. 1923.
Zatímco dopravu z Kořenova do Slezska zajišťovaly moderní pruské a později říšskoněmecké elektrické lokomotivy spolu s elektrickými motorovými vozy, tak na naší straně jezdily rakouské parní ozubnicové lokomotivy řady 404.0 z Floridsdorfu. Lokomotiva 404.003 se dochovala do dnešních dní a je deponována jako exponát Národního technického muzea ve Výtopně Jaroměř.
Za druhé světové války Němci začali na ozubnicové části trati do Tanvaldu nasazovat i parní lokomotivy bez použití ozubnice (adhezní provoz) a došlo k celkovému zanedbání údržby. 5. srpna 1945 se stala největší železniční nehoda v historii trati, když se 125 tun vážící německá parní lokomotiva při jízdě z Kořenova do Tanvaldu po průjezdu polubenským tunelem se spádem 53 promile a neúspěšném brzdění převrátila a zřítila z vysokého náspu. Hazardní jízdu zaplatil strojvedoucí životem, topič stačil vyskočit.
Rok 1945 se stal osudným pro celou dnešní jizerskohorsko-krkonošskou železnici a výrazně snížil její význam. V květnu byl ukončen elektrický provoz a téhož roku v listopadu též definitivně uzavřen mezinárodní železniční přechod do Polské republiky. Posledním využitím mezinárodního spojení byl odsun Němců, převoz sovětské vojenské techniky a sovětské kořisti z tehdejší Říše. Trolejové vedení bylo na polské straně sneseno do roku 1950, na naší straně v roce 1958. Zajímavostí a důkazem důležitosti, jaká byla trati přisuzována, byl rychlík Polubný (Kořenov) - Breslau (dnešní Wroclaw), zvaný "Rübezahl" (Krakonoš), který jezdil v době okupace.
V na zbylé české části bývalého mezinárodního spojení proběhla v letech 1958 - 1962 nutná rekonstrukce trati Tanvald – Kořenov. Po územním vyrovnání s Polskem v roce 1959 byl 26. května 1963 zahájen provoz až do nově vybudované zastávky Harrachov, místo bývalé zastávky Tkacze (Strickenhaüser).
Výrazný pokus o vzkříšení a prosazení původního kolejového spojení do Polska přišel v letech 1991-92. Po sérii brigád dobrovolníků na obnovení trati projel po 47 letech z české strany opět vlak do Szklarské Poręby. Nejprve 31. května 1992 pracovní
c544--zkus-jizda.jpga po něm se v létě rozjely na polskou stranu víkendové osobní vlaky Kořenov - Szklarska Poręba,
c544-skl-por-1992.jpg18. a 19. září dokonce i v 86 km dlouhém úseku Liberec - Jelenia Góra. Přes výrazný zájem se veřejnost obnovení mezinárodního spojení nedočkala, i když se uskutečnila více než desítka mimořádných jízd neveřejných vlaků. Ovšem úsilí o obnovení mezinárodního spojení neusíná.
Mezníkem v novodobé historii trati se stal rok 1997, když 27. září vedení Českých drah zastavilo osobní dopravu bez jakýchkoliv pokusů zhospodárnění provozu, jako vysoce ztrátovou a málo využívanou. 28. 9. 1997 začal na trati platit tzv. „nulový jízdní řád“ a osobní vlaky po dlouhých 238 dní nejezdily. Při vynucené přestávce se památkově chráněná trať stala terčem vandalů a jejich stopy jsou na ní patrné dodnes. 24. května 1998 byla osobní doprava obnovena společností GJW Praha s.r.o., když byla trať Tanvald - Harrachov spolu s tratěmi Liberec - Tanvald - Železný Brod a Smržovka - Josefův Důl pronajata Zájmovému sdružení obcí Jizerská dráha. Od 1. 12. 1998 provozují původně pronajaté tratě opět České dráhy.

Popis trati
Když vstoupíte na peron v kolejišti tanvaldského nádraží a rozhlédnete se po okolních strmých, budete přemýšlet, kudy ta trať dále do Kořenova vůbec vede.
b544-tanva-nadr.jpgTato nevýhodná poloha stanice má svůj původ v tom, že nádraží v Tanvaldu původně bylo koncovou stanicí tratě ze Železného Brodu. Trať vedoucí směrem ke Kořenovu hned za krajní výhybkou prudce stoupá, překoná úrovňový přejezd silnici, za kterým je ocelový most přes říčku Desnou Za mostem začíná první ozubnicový úsek.
a544-desen-tun-2.jpgPůvodně byl začátek ozubnice již před mostem. O Necelých sto metrů dále je portál prvního, Žďárského, tunelu,
544-prvni-tunel.jpg který je dlouhý pouhých 68 metrů. Trať dále stoupá po úbočí kopce, takže vlevo je strmá stráň a vpravo hluboko pod vámi hučí bystré vody říčky Desné. Zanedlouho následuje konec prvního ozubnicového úseku a potom trať v délce 260 m nestoupá, ale naopak nepatrně klesá. Tento protisvah byl zřízen proto, aby se zabránilo ujetí vozů na trať. Za nechráněným přejezdem přes okresní silnici je stanice Desná.
a544-desna.jpgNad stanicí je trať v oblouku na náspu, kde následují hned za sebou dva mosty - nejprve ocelový most přes Bílou Desnou a o kousek dál další ocelový most přes okresní silnici. Následuje přejezd obecní cesty a vjezd do Desenského tunelu. Za tunelem trať přetíná náspem hlubokou rokli a za ní přechází  do zářezu, na jehož konci odbočuje doleva vlečka do sklárny. Ze zářezu přechází na násep a po kamenném viaduktu s pěti oblouky překonává řeku Černá Desná a silnici I/10 (E65) do Harrachova.
a544-desna-viad.jpg Před viaduktem začíná druhý úsek ozubnice. Za ním se  stáčí obloukem vlevo a při pohledu dopředu je na levé straně  na malém návrší vidět hrobku rodiny Riedlovy.
544-most-1.jpg Za klenutým kamenným nadjezdem, postaveným šikmo na osu koleje, následuje Dolnopolubenský tunel
a544-dolnopolubensky-3.jpga za ním stanice Dolní Polubný.
544-dol-pol-1.jpgHned za stanicí začíná 193 m dlouhý úsek stoupání 58 promile a dále se jeho hodnota pohybuje stále okolo 55 promile, což je největším stoupáním na celé trati. Trať je dále vedena kousek po náspu a potom se vine loukou po úbočí Hutní hory a za ní les, kde je Kořenov zastávka,
a544-koren-zast.jpgpůvodně pojmenovaná Příchovice. Nad horním koncem jejího nástupiště je portál Polubenského tunelu, který je nejdelším na trati. V době vybudování trati měl délku 932 m. Při rekonstrukci tratě v letech 1958-62 byl o osm metrů prodloužen, aby mohla být rozšířena nad ním vedoucí silnice. Svojí délkou 940 m je nejdelším jednokolejným tunelem u nás. Tunel pod Špičákem u Železné Rudy je delší, má délku 1.747 m, ale byl postaven jako dvoukolejný. Tunel je na začátku v mírném oblouku, potom už je po celé délce rovný a vytrvale stoupá ve sklonu 53 promile. Na svém horním konci ústí v osadě Horní Polubný a kousek nad jeho horním portálem je konec ozubnice. Trať přejede okresní silnici a za ní je stanice Kořenov, která je už jen stínem své někdejší slávy.
b544-korenov.jpgZ Kořenova vede trať po úbočí kopce nad údolím řeky Jizery
a844-kor-har-1.jpga po 2 km se stočí doprava, aby po Jizerském mostě
544-jiz-most-4.jpg překročila údolí Jizery a jako branou projde 280 m dlouhým, esovitým Jizerským tunelem
a544-har-tun.jpg a asi po 2,5 km skončí na zastávce Harrachov.
544-harrach-1.jpgKoleje vedoucí dále do Polska jsou po nejnutnějších opravách, provedených po listopadu 1989 místními železničáři jsou sjízdné až do stanice Szklarska Poręba Górna, kam jezdí vlaky PKP z Jelení Góry, ale byly využity jen k několika propagačním jízdám. Jinak je trať uzavřena závorou.
a544-hranice.jpgZastávka leží mimo město v osadě Mýtiny a do Nového Světa, což je dnes součást Harrachova, to jsou ještě asi 2 km lesem. Tam  je několik set metrů za hranicí na polském území zcela opuštěná bývalá zastávka Neues Welt.
544-mapa-har.jpg
  • Mnoho informací o trati najdete zde
  • Mnoho fotografií z trati najdete zde.

Nakonec video z loňské jízdy
a jedna zimní fotografie
544-zub-zima.jpg
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zapojte se do tvorby volebního programu ODS
544-program.jpg

544-napiste.jpg

544-klinete.jpg
Nezapomeňte také navštívit -cssd-proti-vam-1.jpg
stačí kliknout na obrázek
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
540-vek001.jpg
540-muzic.JPG
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00