Toulky Libereckem – 2

sobota 22. srpen 2009 11:00


Když už jsme minule dojeli vlakem až do Harrachova, tak dnes tam zůstaneme a pořádně si ho prohlédneme. Je nejen tam, ale i v blízkém okolí mnoho zajímavého a tak se zde budeme toulat několik víkendů. Harrachov je tou nejlepší volbou pro ty co si chtějí dovolenou opravdu užít!


Harrachov
250-harr-znak.jpgje jedním z nejvýznamnějších center letní i zimní rekreace v Libereckém kraji. Leží v údolí říčky Mumlavy v Západních Krkonoších. Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle tehdejších majitelů místního panství na Harrachov. Obživou místních obyvatel byla v té době tradiční sklářská výroba, která v okolí existovala již od 14. století. Dnešní Harrachov vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byly připojeny osady Nový Svět, Rýžoviště a před 7. březnem 1959 polské, respektive slezské Mýtiny. Od roku 1993 je Harrachov městem.
554-Harrach-let.jpg
Město má slavnou sklářskou tradici. Sklářská huť, která byla založena v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku, proslavila Harrachov po celém světě. Až do roku 1946 patřila rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Významně do života obce zasáhl rozvoj turistického ruchu a lyžařských sportů. Lyžařský areál zahrnuje mimo mnoha sjezdových tratí a vleků, lyžařské magistrály i skokanské můstky světové třídy. Středisko nabízí sportovní vyžití na hřištích pro míčové hry, tenis, golf, minigolf, závěsné létání apod. Nově byl otevřen turistický hraniční přechod Mýtiny do Polské republiky, vhodný pro pěší i cyklistické výlety do polské části Jizerských hor. Lanová dráha na Čertovu horu, která je v provozu denně od 8.00 do 18.00 hodin, vám umožní mimo krásného výhledu pohodlný nástup pro výlety na kole, vycházky do nejbližšího okolí i horské túry. Koupaliště V Zákoutí má sice studenou vodu, ale je umístěno v klidné části města v nádherném prostředí horské přírody. K turistickým zajímavostem patří především Mumlavský vodopád,
544-mumlava4.jpg
Historie harrachovského sklářství
554-sklarna-let.jpg
Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Sklářská výroba existovala v oblasti Harrachova již ve 14. století. Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny skutečné skvosty sklářského umění.
Na místě dnešní sklárny postavil již v roce 1712 Elias Müller huť. Je druhou nejstarší fungující sklárnou v Čechách. V letech 1827, 1862 a 1946 sklárna třikrát vyhořela, ale vždy byla velmi brzy obnovena. Harrachovská sklárna a harrachovské sklo vždy patřily mezi světovou špičku a toto postavení si drží dodnes. Výrobky zdejší sklárny vždy vynikaly svou barevností, designem a mimořádnou úrovní řemeslného zpracování, a to díky využití ojedinělých technologií při tavení a ručním zpracování skla. Od roku 1763 až do roku 1945 vlastnil sklárnu hraběcí rod Harrachů a po znárodnění v roce 1945 patřila státu. 1. 7. 1993 koupil sklárnu sklář JUDr. František Novosad z Nového Boru, který zde zachovával výhradně ruční výrobu skla, navazující a ctící bohaté tradice zdejšího sklářského řemesla. Na dvou pecích vzniká unikátní výroba především hutně zdobeného nápojového skla, skla silnostěnného – hutního, křišťálových lustrů a dalších skleněných dárkových předmětů.
544-sklarna.jpg Zdejší sklářská výroba je vlastně fungující sklářský skanzen se všemi atributy včetně historické brusírny skla – nejstarší na světě, poháněné vodní turbínou s původními dřevěnými stavy. Pro všechny tyto výjimečné přednosti je sklárna v současné době nejnavštěvovanějším objektem v širokém okolí. Uskutečňují se zde každý den exkurze do provozu.
544-muz-skla.jpg
Součástí areálu sklárny je i tzv. Panský dům, v němž naleznete nově vybudované muzeum skla s exponáty z celé historie existence sklárny. Od prosince roku 1997 je otevřena nově zbudovaná samoobslužná prodejna skla, první svého druhu v ČR. Můžete také posedět v příjemném prostředí restaurace s výhledem do hutní haly. V roce 2002 zde byl také otevřen pivovar, přistavěný přímo k hutní hale sklárny, vařící kvasnicové pivo. Dalším lákadlem areálu jsou pivní lázně. V areálu sklárny je i turistická ubytovna.
544-pivovar.jpg
Historie harrachovského lyžování
544-harrachov01_nahled.jpg
Tradice harrachovského lyžování se začala psát brzy poté, co hrabě Harrach přivezl první lyže do Čech. Po vzoru jiných zemí, zejména severských, se začínají pořádat také první lyžařské závody. Přesné datum prvního závodu není známo. Ví se však, že 13. 2. 1905 vedla přes Harrachov trať prvního distančního závodu na 50 km v rámci Mistrovství zemí koruny České, 18. 2. 1906 startovaaly u hotelu Krakonoš štafetové závody, údajně první ve střední Evropě. V roce 1908 byl založen německý Spolek zimních sportů Harrachov - Nový Svět. V roce 1910 již existoval v Harrachově tak´český klub, který na důkaz významu práce průkopníka lyžování Jana Buchara přijal na počátku sezony 1910-11 název Lyžařský a turistický Bucharův klub (LTBK). V roce 1920 byl postaven na úpatí Čerťáku první můstek s umělým nájezdem v Čechách a v roce 1922 v můstek na Ptačinci.
Prvním velkým mezníkem v historii harrachovského lyžování byly závody, pořádané na počest VII. lyžařského kongresu v roce 1923. Těchto závodů se zúčastnili tehdejší nejlepší lyžaři, celkem z 11 zemí Evropy i USA. Na startu závodu na 50 km se sešlo 64 borců, závod ve skoku sledovalo více jak 20 tisíc diváků. Tyto závody zahájily dlouholetou tradici závodu O pohár kongresového můstku. Dalším významným obdobím v historii lyžování v Harrachově je tradice Mezinárodních lyžařských závodů, kterých se od roku 1954 uskutečnilo celkem 17 ročníků. Na startu se vždy sešli vynikající závodníci z celé Evropy, především ze Skandinávie, kterým zdatně konkurovali také naši lyžaři, tehdejší reprezentace Československa byla téměř výhradně tvořena závodníky z Harrachova. V roce 1956 byl dán do provozu první můstek s umělou hmotou v republice. Po dobudování skokanského a běžeckého areálu včetně můstků K-120 a můstku pro lety na lyžích začíná v roce 1980 nová, nejslavnější éra harrachovského lyžování. Harrachov se stal pravidelným pořadatelem.
Světových pohárů, kterých se zde uskutečnilo již 16. V roce 1993 zde proběhlo Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování. Vrcholem harrachovského lyžařského dění jsou bezesporu lety na lyžích. Na harrachovském Mamutu, který je jedním z pěti na celém světě, se létalo již sedmkrát, z toho dvakrát, v roce 1983 a 1992, o titul Mistra světa. Dvakrát padl v Harrachově světový rekord - v roce 1980 A. Kogler 176metrů a v roce 1983 P. Ploc 181 metrů. V roce 1996 A. Goldberger poprvé v historii v oficielním závodě letem 204 metrů překonal magickou dvoustovku. Historii harrachovského lyžování mapuje Ski muzeum, které v minulosti muzeum sídlilo v centru města, nyní jej najdeme ve stejné budově jako sklářské muzeum. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout nejen lyže staré více než sto let, ale i skokanskou výzbroj od padesátých let. Pýchou sbírky je sto dvacet centimetrů vysoký pohár určený pro vítěze mistrovství světa v letech na lyžích, který je starý přes dvacet let. Jsou zde také k vidění vítězné poháry i medaile úspěšných harrachovských lyžařů. Slavná lyžařská historie Harrachova není pouze v pořádání závodů, ale též v úspěších harrachovských závodníků a funkcionářů. Celkem 19 harrachováků se zúčastnilo Mistrovství světa nebo Olympijských her, odkud přivezli 11 medailí. V současnosti je Harrachov bezesporu nejvýznamnějším střediskem klasického lyžování v České republice. Základem úspěchů je výchova téměř stovky mladých lyžařů, kteří v žákovských a dorosteneckých kategoriích posbírají na mistrovství republiky většinu medailí. Také počtem sportovišť se nemůže pochlubit žádné jiné středisko. Celkem zde stojí 7 můstků od K-16 pro nejmenší až po K-185 pro lety na lyžích. K dispozici jsou homologované běžecké tratě od délky 3,3 až po 15 km.
544-skok.jpg
Lesnická a myslivecká expozice ŠINDELKA
544-sindelka-letni.jpg
Lesnicko-myslivecká expozice se nachází kousek za autobusovým nádražím v budově, kde se do roku 1934 vyráběla tradiční dřevěná pokrývka střech – šindel. Ale nečekejte nudnou prohlídku! Vedle dobových nástrojů a nářadí, s nimiž se šindele upravovaly, jsou v muzeu vystaveny například saně, používané v západních Krkonoších. V přízemí se seznámíte s celým cyklem těžení dřeva – od vytěžení porostu až ke zpracování dřeva a následné obnově lesa. V prvním patře se dětem určitě zalíbí prostor „přezimovací obůrky“, kde jsou na ploše 35 metrů čtverečních kolem krmelce umístěna vycpaná zvířata – jelen, srnec, divočák, liška, zajíci, ptáci. V muzeu běží i krátké videopořady zaměřené na jednotlivá témata. Muzeum je otevřené od úterý do neděle.
544-sindelka-2.jpg
Hornické muzeum
544-hor-muz.jpg
se nachází nedaleko mumlavských vodopádů. Seznamuje s historií dobývání rud v Čechách. Mineralogická sbírka, předměty a přístroje používané při těžbě rudy, prohlídka 450 m dlouhé podzemní štoly kde se seznámíte s typickým prostředím rudného dolu, s dochovanými těžebními stroji z minulého století a funkčními součástmi štoly. Rozhodně vám Hornické muzeum Harrachov nabídne dobrodružnou výpravu pod povrch naší země. Větším klukům se ale určitě budou líbit vozíčky naložené horninami. Nezapomeňte si s sebou vzít teplejší oblečení – ve štole je teplota 10 až 12 stupňů. Všichni návštěvníci dostanou helmu a pláště. Děti budou nadšené! Prohlídka stojí 100 Kč pro dospělé a 50 Kč pro děti. Malé děti (do tří let) do štoly nechtějí pouštět.
544-ho-muz-1.jpg
Historické památky
544-kostel-1.jpg
Na místě původní dřevěné kaple z r. 1730 byl v r. 1788 postaven dřevěný kostel sv. Václava. V letech 1822-28 byl postaven zděný empírový kostel s částečně skleněným oltářem z r. 1864 a velkým lustrem z r. 1828.
844-kpstel-2.jpg
Vedle sklárny je novogotická kaple sv. Alžběty se skleněným zvonkem. Ve zdejší sklárně jej odlil v roce 1916 Julius Klinger. Zvonek je 50 cm vysoký a váží 10 kg. Nad svým portálem nese znak rodu Harrachů - tři paví pera. Uvnitř kaple je umístěn oltář z benátských zrcadel.
544-kaplicka_sv_alzbety.jpg


Pokud chcete o Harrachově vědět více, potom můžete hledat na webových stránkách, ze kterých jsem čerpal:
[1] Město Harrachov 
[2] Turistický portál města 
[3] Sportovní areál 
[4] Hornické muzeum 
[5] Sklárna 
[6] Harrachov v minulosti 
[7] Krkonošské muzeum Správy KRNAP - expozice Šindelka 
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Zapojte se do tvorby volebního programu ODS
544-program.jpg

544-napiste.jpg

544-klinete.jpg
Nezapomeňte také navštívit -cssd-proti-vam-1.jpg
stačí kliknout na obrázek
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Navštivte
540-vek001.jpg
540-muzic.JPG
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Jiří Krejčí

NULINu vidíte, do Harrachova14:1822.8.2009 14:18:26

Počet příspěvků: 1, poslední 22.8.2009 14:18:26 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00