Před sto lety se narodila Marie Podvalová

sobota 5. září 2009 10:00


česká operní pěvkyně, sopranistka, dlouholetá sólistka Opery Národního divadla v Praze (1937-1978), která se proslavila především jakožto vynikající představitelka kněžny Libuše ve stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany.

 
Narodila se 5. září 1909 v Čakovicích u Prahy v rodině pasíře českých granátů. Odmalička zpívala, hrála na housle a chtěla být učitelkou. V mládí hrávala dokonce fotbal, který jí posléze lékař vzhledem k jejímu plicnímu onemocnění zakázal. Doporučil ale zpěv., ale zaskočila ji plicní choroba. Lékaři jí pro posílení plic doporučili zpěv. Poslechla. Začalo ji to bavit, vystudovala konzervatoř a v roce 1930 se pokusila získat angažmá ve sboru Národního divadla, ale „pro nedostatek talentu a slabý, nezajímavý hlas“ byla odmítnuta. Ona se však nevzdala a pokračovala ve studiu zpěvu. Zpěv studovala nejprve soukromě u A. Fassatiové, později na konzervatoři u D. Branbergrové. První sólové angažmá nastoupila v roce 1935 v Brně, kde působila dva roky. Roku 1937, sedm let po zničujícím odmítnutí, byla po úspěšném pohostinském vystoupení v úloze Milady (Dalibor) angažována V. Talichem do pražského Národního divadla jako sólistka s fenomenálním hlasovým projevem, který se skvěle hodil pro náročné dramatické role, její krásný hlas se v jejím případě vzácně snoubil s výrazným hereckým nadáním a velice působivým osobním zjevem. Zlaté kapličce zůstala věrná po celou dobu své kariéry.
Marie Podvalová, která byla jednou z velkých hvězd českého operního nebe, zemřela 16. května 1992 v Praze. Přála si, být pohřbena v kostýmu Libuše, své nejproslulejší role, na Vyšehradě. Vdova po jejím synovci, Jiřina Podvalová, nechala však ostatky vyzvednout a zpopelnit, hrobku prodala a pěvkyni a jejího manžela převezla do rodinného hrobu v Kozlech na Mělnicku. Tam se rozhodla urnu ponechat, a to i přes medializaci případu a přes výzvu ředitele Národního divadla, aby ji vydala. Je to smutné, ale peníze byly přednější, než poslední přání zesnulé.

Pokud máte zájem o podrobnější informace o Marii Podvalové, potom navštivte následující webové stránky, ze kterých jsem čerpal:
[1] Wikipedia 
[2] operasingers.sweb.cz 
[3] Český dialog 
[4] osobnosti.cz 
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Nezapomeňte také navštívit
-Nase-hospoda.jpg

544-ODS-TV.jpg

-cssd-proti-vam-1.jpg

544-ban_314a.jpg
stačí kliknout na každý z obrázků
« » ☼ « » ☼ « » ☼ « » ☼ « »
Vážení čtenáři,
pokud ode mne budete požadovat odpověď, potom uveďte svoji mailovou adresu a já Vám milerád odpovím. A to i v případě, že s mými názory nesouhlasíte. V diskusi neodpovídám, protože se do vzájemného povídání zaplete někdo jiný a zavede je úplně jiným směrem. Rád diskutuji, nebo polemizuji, říkejte tomu, jak chcete, ale nemám rád, když do diskuse mluví někdo další. Kromě toho 1000 znaků nutí velmi často ke zkratkovitému vyjádření a dochází tak ke zkreslení myšlenek a zbytečným omylům. Také mi můžete napsat na moji mailovou adresu, nebo mi poslat vzkaz. Pokud budete posílat vzkaz, potom také uveďte, kterého článku se týká, protože bigbloger mi to neoznámí. U diskusních příspěvků bez mailové adresy předpokládám, že není požadováno moje vyjádření. Věřím, že mě pochopíte a nebudete se na mne zlobit. Jsem už starší člověk a tak musím nad každou odpovědí déle a hlavně v klidu přemýšlet.
Upozornění:
Pokud si nevíte rady s vkládáním obrázků, videí a odkazů do blogu, tak malý návod najdete zde a pokud si nevíte rady s tím co a jak psát na svůj blog, potom si přečtěte 5 tipů pro psaní blogu.
Prosba:
Na závěr vás prosím, pokud se do mne někdo v diskusi pustí, nehajte mne - prostě na takové výlevy nereagujte. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že jim pod jiným jménem nadávám. Pokud to bude opravdu potřeba, dokážu se obhájit sám.
Doplněno 5. 9. 2009 v 15:15 hod
o upoutávku na internetové noviny NAŠE HOSPODA
Jiří Krejčí

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Krejčí

Jiří Krejčí

Psát mnoho nebudu. Snad sem tam napíši něco o vlastních zkušenostech, či nějakou vzpomínku z mládí. Převážně budu uveřejňovat fotografie z mého belhání, abych nezavdal příčinu ke zbytečnému napadání některými diskutéry.

Jsem starší více než čtyři pětiny století. Od roku 2006 jsem se až do letošního jara pohyboval pomocí dvou francouzských berlí. Nyní používám "belhátko", na které se dá v případě potřeby posadit. Volný čas, kterého mi po úmrtí manželky v roce 2010 mnoho nezbývá, trávím, pokud to počasí dovolí, belháním po městě. Pokud mi ještě nějaký zbude, tak u počítače nebo, je-li něco opravdu k dívání, u TV. Také nepohrdnu pěknou knihou nebo hudbou z rozhlasu.

REPUTACE AUTORA:
0,00